neděle 31. května 2009

Taháme příkopy jako kšandy

Často se setkávám s dotazem, je-li v Civilu 3D možné výškově definovat dno příkopu tak, abychom zachovali jeho minimální a maximální podélný spád. Odpověď zní ano a dokonce velmi snadno. Dobře víte, že dávám přednost jednoduchému řešení, a proto, pokud budete mít zájem, pokračujte následujícími řádky.

1) Připravíme si vzorový příčný řez. Výběr podsestav nechám na vás. Já jsem pro modelování příkopu použil mé oblíbené "modré sirky", mají velkou výhodu v uživatelském nakodování pro pozdější popis a kótování.

Vzorový příčný řez příkopu pod násypem
2) Doporučuji vhodně pojmenovat všechny podsestavy např. P-Nasyp, P-PrivracenyPrikop, P-odvracenyPrikop a vhodně nakódovat všechny spojnice a body. Hloubku příkopu (svislou odchylku) můžeme pro primární automatický návrch nechat 0.5m.

3) Necháme si vybudovat koridor, kde necháme obě svahovací podsestavy cílit na povrch zaměření.4) Nechte si vykreslit příčné řezy a zkontrolujte automatický návrh. Předpokládejme, že niveleta je vzhledem ke konfiguraci terénu navržena kolem 0.5% a bude tedy nutné příkop výškově vyspádovat, aby tekl.

5) Do podélného profilu si necháme vykreslit průběh příkopu přes menu Koridory > Technické vybavení > Vytvořit profil z koridoru a vyberte v situaci hranu dna příkopu. Po nastavení stylů a popisků je hrana vykreslena do zobrazení podélného profilu.

6) Zde bych si dovolil trochu odbočit a podrobněji se zaměřit na popisky profilu příkopu, protože tady je velká síla dynamičnosti Civilu 3D. Zkuste proto následující nastavení.



Výsledek upravy stylů by měl dopadnout zhruba takto:

7) V posledním kroku nastavíme nově vytvořený profil příkopu jako cíl pro podsestavu NapojeníNaSklonASvislouOdchylku (P-PrivracenyPrikop).

Po přebudování koridoru už můžete hýbat s profilem dna a příkop vás bude poslouchat na slovo s tím, že přivrácený i odvrácený sklon svahů bude zachován. Zkuste to a uvidíte...:)

pondělí 25. května 2009

Bojujeme se srovnávací rovinou

Minulý týden jsem dostal otázku, jak nastavit stejnou srovnávací rovinu pro všechna zobrazení příčných řezů. Jednotlivě ji nastavit lze, ale představte si, že takto editujete 150 příčných řezů. Je skutečně škoda, že ve verzi 2009 není žádné dialogové okénko pro tento údaj. Ve verzi 2010 se nad tím pánové už trochu zamysleli, ale bohužel zase jen trochu. Viz následující vylepšený dialog z 2010.


Ať hledáte, jak hledáte, žádné nastavení srovnávací roviny nenajdete. Prostě tam není :(. Jste schopni určit pouze výšku celého zobrazení příčného řezu, což nám v tomto případě moc nepomůže.

Ale nezoufejte, řešení existuje. Stačí postupovat volně podle následujícího návodu.

1) Vytvoříme si nový prázdný povrch s názvem "Srovnávací_rovina", do kterého přidáme návrhovou linii jako povinnou spojnici. Pro neználky jenom zopakuji, že poměrně rychlý postup je nakreslit si jednoduchý ACAD obdélník, který ohraničuje celý digitální model terénu. Tuto křivku pak pomocí následujícího příkazu

převedeme na Nlinii s tím, že jsme pak v editoru výšek schopni nastavit úroveň srovnávací roviny, kterou lze navíc kdykoliv měnit a dále s ní experimentovat.

Výšku Nlinie doporučuji nastavit min. 1 metr pod nejnižším stávajícím bodem v příčném řezu. Výškově upravenou Nlinii poté přidáme přes menu pravého tlačítka do povrchu "Srovnávací rovina" jako povinnou spojnici.

Tímto máme náš pracovní povrch vytvořený a můžeme přistoupit k druhému kroku.

2) Povrch "Srovnávací_rovina" musíme přidat do již vykreslených zobrazení příčných řezů.


Styl zvolte, jaký chcete. Později povrch srovnávací roviny vypneme, aby se nevykresloval. Toto nastavení provedete přes okno v Prospektoru podle následujícího obrázku.


3) Aby se nám s povrchem srovnávací roviny lépe pracovalo, doporučuji zvolit styl "Nezobrazí nic" a automatické obnovování. Nlinie tak lépe vynikne a bude možné snadno nastavit výšku srovnávací roviny.
4) Pokud chcete, aby se srovnávací rovina povrchu chovala naprosto identicky jako čára srovnávací roviny v příčném řezu, lehce poupravíme jedno nebo dvě nastavení ve stylu zobrazení příčného řezu. Viz. následující dialogy.


Po dokončení těchto strastiplných nastavení, získáte dynamicky ovladatelnou srovnávací rovinu, která je u všech příčných řezů stejná... A to přece stojí za to :)!

sobota 16. května 2009

Opravdu VELKÝ digitální model terénu

Jsme zpátky... Po několika prodloužených víkendech a Autodesk TechCampu v Mnichově je konečně čas na nějaký další tip ze světa Civilu 3D. Na tento postup mě přivedl jeden šikovný nejmenovanný kolega Michal Karbáč, kterého tímto zdravím.

Pokud jste nuceni zpracovávat opravdu velké množství zaměřených bodů, je potřeba ke vstupním datům přistupovat trochu jinak, než jste zvyklí u menších digitálních modelů terénu (DTM). Těmto velkým shlukům bodů se někdy říká "datová mračna" z anglického Point Clouds, ta jsou změřena například technologií LIDAR nebo jako v tomto případě sonarovým měřením dna koryta řeky.

Jenom pro představu, textový soubor souřadnic XYZ s více než 1.3 milióny bodů má velikost kolem 37 MB. Určitě tedy všichni uznáte, že tento "drobeček" bude potřebovat zvláštní péči.

1) Abychom ušetřili dvojnásobek bodů ve výkresu (COGO body a body povrchu), necháme si v definici do nově vytvořeného, zatím prázdného, povrchu načíst rovnou textový soubor zaměřených bodů. Civil 3D za chvilku povrch vytvoří. Pro první uložení doporučuji použít styl povrchu pouze "Hranice", ať se neukládají trojúhelníky nebo vrstevnice.

Pokud má C3D problém s tímto objemem dat pracovat, bude nutné povrch zjednodušit.

2) Je-li už povrch načtený, můžeme zkusit funkci "Zjednodušit povrch" v úpravách povrchu, kde máme dále na výběr metodu hranové kontrakce nebo odstranění bodu. Celým procesem vás provede průvodce s obrázky. Obě metody mají velkou výhodu v tom, že jste schopni si ze situace vybrat regiony, kde budete zjednodušovat a kde necháte původní podrobné zaměření.

3) Pokud i tyto metody selžou, nezbývá než oželit některé x-té body při zachování určité věrnosti původního DTM a odfiltrovat je hned na počátku při vytváření povrchu. Je to drsné ale úderné... a někdy ani nic jiného nezbývá... takže kde najdeme onen koeficient redukční diety? Postupujte podle obrázku Vzorkování 5 znamená, že při vytváření povrchu načte až každý pátý bod.
Tímto se DTM podstatně zjednoduší a je s ním možné dále lépe a radostněji pracovat.