čtvrtek 22. srpna 2013

Plex.Earth Tools 3.2 konečně v češtině

Dnes jen krátce dovolenkově, protože jsem toho času na odpočinku... Před několika týdny se mi konečně podařilo dopřeložit novou verzi Plex.Earth Tools 3.2 do češtiny. Člověk by ani neřekl, že tak malá aplikace obsahuje více než 1500 položek k překladu, takže jsem si pěkně "prosfištěl anglická slofíčka"...
V Google Earth bylo od verze 7 změněno částečně uživatelské prostředí pro zapínání a vypínání zobrazení terénu. Plex.Earth Tools pro správnou funkcionalitu ale stále vyžaduje verzi 6.2 a nižší (nebo komerční verzi 7 Pro). Problém je v tom, že verzi 6.2 nelze už na oficiálních stránkách Google Earth stáhnout. Připravil jsem tedy její kopii na cloud serveru Autodesk 360 a pokud tedy potřebujete, můžete si ji stáhnout na odkazu zde.

Ještě pár dobrých rad ke zprovoznění aplikace:
1) Odinstalujte předchozí verzi Plex.Earth Tools a nahraďte jí nejnovější 3.2
2) Pokud se snažíte rozchodit síťovou licenci a nedojde k automatické registraci aplikace na serveru Plexscape, zkuste přepnout do 1denní zkušební verze a poté v ribbonu Účet služby => Aktivace (dole v dialogu)
3) Chybí-li ribbon (pás karet) zkuste následující...
  • Na příkazovém řádku příkaz PLEXCUI
  • Pokud to nepomůže, pak příkazem _CUILOAD uvolněte PLEXEARTH3 a poté je příkazem PLEXCUI načtěte znovu
  • Pokud ani to nepomůže, pak příkazem CUI spusťte editor uživatelského nastavení a uvolněte PLEXEARTH3 z částečných souborů uživatelských úprav. Příkazem PLEXCUI pak ribbon opět obnovíte.
Snad tento drobný návod pomůže a vy můžete začít Plex.Earth Tools 3.2 v češtině směle využívat. Dovolené zdar!

pondělí 19. srpna 2013

Sam a AutoTrack - dvě nové BIM akvizice Autodesku

Nové projekční technologie dvou britských firem jsou nyní pod křídly Autodesku. Obě doplňují nabídku Autodesk produktů pro oblast BIM navrhování dopravních staveb.

První akvizicí jsou aplikace Sam společnosti Bestech Systems Limited - nástroje pro navrhování, analýzu a výpočet zatížení malých a středních mostů. Programy Sam pomáhají projektantům na celém světě šetřit čas, zvyšovat přesnost a zlepšovat konzistenci dat ve fázi analýzy při navrhování mostů.


Druhou technologií jsou produkty řady AutoTrack firmy Savoy Computing Services Ltd.. Ty slouží pro analýzu průjezdových křivek vozidel při návrzích silnic, křižovatek, parkovišť a kruhových objezdů. Produktová řada AutoTrack obsahuje i nástroje pro analýzu průjezdu kolejových vozidel a letadel. Podobnou funkčnost (vlečné křivky, obalové křivky) nabízí např. také nadstavbová aplikace AutoTURN.


Obě aplikace doplňují stávající BIM nástroje Autodesku pro 3D navrhování staveb infrastruktury, především sadu Autodesk Infrastructure Design Suite a program AutoCAD Civil 3D. Probíhá integrace nově získaných technologií do portfolia Autodesku.

středa 14. srpna 2013

Zaměřit, vyrovnat a vytyčit

Akce: Rekonstrukce povrchu vozovky a vyrovnání odvodňovacího žlábku (curb-kingu)
Místo: dálnice D5
Termín: 3dny (od zaměření po vytyčení)

První den geodeti zaměřili cca 7 km hrany curb-kingu v profilech á 20m. Druhý den jsme data zpracovali v C3D 2014, nechali proložit optimální trasu, niveletu a navržená data vyexportovali přímo do totální stanice. Třetí den ráno už pánové geodeti na stavbě vytyčovali novou hranu... Tak takto se to dělá :)

Já osobně automatickým funkcím pro trasování moc nevěřím. Vždycky tvrdím, že trasování je jediná radost každého projektanta, ale pozor, ne v tomto případě. Hledat původní osu a trefit se přibližně do stávajících hran není na takto dlouhém úseku nic jednoduchého a je to dost mravenčí práce. Po několika pokusech jsme ruční metodu zavrhnuli a vrhli se na automatiku, která k mému údivu velmi mile překvapila.

Trasa
Použili jsme tedy funkci pro optimálně proloženou trasu
Tato funkce je silnější, než si možná myslíte. V následujícím dialogu je několik nastavení, která stojí za zmínku
Výběr objektů pro vygenerování trasy je opravdu veliký a vždycky budete mít něco k dispozici, ať už jsou to body AutoCADu, 2d křivky, Nlinie nebo body COGO. My jsme měli k dispozici zaměřené body COGO. Tady si dovolím, krátkou poznámku. Pro použítí COGO bodů je velmi vhodné, když jsou body měřené za sebou a pokud je rozlišena levá a pravá hrana. Bohatě se to vyplatí při vytváření 3D křivky, která nám poslouží později pro vygenerování stávajícího povrchu. Body je vhodné umístit do oddělených skupin podle hran, abychom celý výpočet usnadnili.

Pokud hledáme trasu v hraně, stačí vybrat "cestu 1" a budeme-li potřebovat nalézt osu mezi stávajícími hranami, je nutné zadat i "cestu 2".

Minimální poloměr je klíčová hodnota a měla by být o něco vyšší než maximální možný poloměr na trase. To číslo je bohužel trochu někdy pokus omyl, než najdete tu správnou hodnotu. Někdy i dvojnásobek skutečného poloměru dopadne nejlépe. Takže na to žádná pořádná kuchařka neexistuje. Zkuste to...

Požadované R/A pro přechodnice - ta přednastavená 3, není tak špatná, pokud chcete být trochu přesnější zkuste něco podle těchto parametrů:

Pro Vn=50km/h ...1.5
Pro Vn=90km/h ...2.5
Pro Vn=130km/h ...2.6

Fajfka vytvořit přechodnice a vyrovnat tečny zajistí symetrické přechodnice.

Minimální R/A pro přechodnice nechte na 1. Menší hodnota by měla přechodnici prodloužit, větší hodnota naopak zkrátit. Zkoušel jsem několik variant, ale na "funkci rostlináře" to velký vliv nemělo.

Po výpočtu si nechte zobrazit graf regrese, je to užitečná kontrola, jak proložení dopadlo. Tabulku lze řadit podle velikosti odchylky a lze ji vyexportovat také do jednoduchého TXT souboru, který může sloužit jako příloha k výpočtům trasy.

Niveleta
Sláva - trasu máme z krku a ještě niveletu. Použijeme tedy podobnou funkci ale tentokrát vertikálně.
Tento příkaz vyžaduje již vytvořené zobrazení profilu (prostě podélňák) a proto předtím doporučuji ještě jednu důležitou věc. Nechat si spojit měřené body v hraně 3D křivkou nebo Nlinií a z jejich 3D ekvidistant udělat stávající povrch. Není to nutné, ale hodí se to jako vertikální kontrola měřených bodů a také nám to pomůže jednoduše vykreslit zobrazení PP.
Na výběr máme k dispozici zase velké množství různých entit. Za zmínku určitě stojí profil povrchu a třeba Nlinie. V našem případě použijeme skupinu COGO bodů a  "cestu 1". V případě, že bychom chtěli hledat niveletu mezi dvěma hranami vozovky, poté bychom použili i "cestu 2".

Nejdůležitějším parametrem je potom poloměr paraboly nebo kružnice. S jeho hodnotou je třeba zase experimentovat, ale u dálnic máme dobré zkušenosti s 60 000 - 80 000m. Po výpočtu se někdy objeví nebo neobjeví tabulka s grafem regrese, kterou je možné zase uložit.
V našem připadě byla tabulka prázdná, takže jsme si museli pomoci speciálním reportem.
Jako třešínku na dortu jsme hotové směrové a výškové vedení vyexportovali přímo do totálek pomocí freewarového pluginu Trimble Link a Topcon link.

pondělí 5. srpna 2013

Koridory jako inženýrské sítě

Nedávno jsem na jednom školení Civilu 3D dostal otázku, zda je možné použít koridory i pro vykreslování inženýrských sítí v příčných a podélných řezech. Prostě co síť, to koridor s vlastní trasou, profilem a vzorovou šablonou. Tenkrát jsem odpověděl, proč ne a že není problém...

On to ale problém docela je. Hned na začátku zjistíte, že se jednobodový koridor nevykresluje v příčných řezech, protože je řezán šikmo. Nevadí, umíme si poradit. Nahradíme podsestavu OznačenéhoBodu za NapojeníOdsazeníAVýška.
Pokud umíte pracovat s popiskami spojnic koridoru, tak si vytvoříme popisek konce spojnice...třeba AutoCADovských blok trubky a výškovou kačenu. Nyní se už síť v řezech zobrazuje, ale výška si dělá trochu co chce. Je to způsobeno konverzí spojnice na povrch a zde to pravděpodobně nějak zazlobí. Bohužel natolik, že tento způsob nelze použít.

Další variantou, kterou jsem zkoušel je takový pavouk z podsestav NapojeníOdsazeníAVýška, kde je každá noha zacílovaná na svoji trasu i niveletu. Výsledek není tak špatný, protože takto se vykreslují i hrany, ale v řezech, kde se některá síť neobjevuje to opět zlobí. Takže tudy cesta také nevede...

Metoda slepých uliček tedy ukázala, že jedinou cestou je kombinace trasy IS, nivelety IS, a šablony jednobodového koridoru s OznačenýmBodem a tohoto postupu.

Kvůli dynamice změn v podélném profilu vyextrahujeme návrhovou linii z koridoru tímto příkazem a zároveň nezapomeneme zaškrtnout dynamickou vazbu na koridor.
Další cestou by mohly být potrubní sítě či promítání těles (AutoCAD solidů), ale tento postup mi z hlediska času a možností pozdější editace připadá nejoptimálnější.