středa 23. prosince 2015

Veselé (3D) Vánoce 2015!

Konečně jsem se před Štědrým dnem dostal k blogu, abych vám všem ještě takto narychlo popřál šťastné a klidné vánoční svátky a samozřejmě všechno nejlepší v příštím roce 2016. Naše vlastní vývojové služby v CAD Studiu mě vytěžují více, než jsem si myslel, a tak nepřispívám na blog tak často, kolik bych si přál... Nicméně Ondra mě perfektně zastupuje a jeho články jsou vždy velmi dobře připravené. Takže, Ondro, pochvala před nastoupeným družstvem :)

Už jste si za těch 8 let, co blog píšeme, asi zvykli na nějakou tu legrácku s vánoční tematikou. Ani tentokrát neudělám vyjímku... přistálo mi do emailu nevšední vánoční přání od firmy SmartReality využívající tzv. "augmented reality" česky rozšířenou realitu, která dokáže prezentaci některých stavebních projektů pěkně okořenit :)

1) Vytiskněte si obrázek níže.
2) Z QR kódu si stáhněte speciální aplikaci pro mobilní zařízení (iOS / Android)
3) V aplikaci je nutné se zdarma zaregistrovat a otevřít projekt "2015 JBK Holiday Card"
4) Poté stačí už jen zamířit na vytištěný obrázek a uvidíte, co se Santovi přihodilo...

Veselé Vánoce a držme si palce do příštího roku! 

pondělí 21. prosince 2015

Porovnání produktivity v AutoCAD Civil 3D 2010 a 2016 (studie)

Častou a logickou otázkou, kterou často slyšíme od našich zákazníků, je "o kolik zvýší mou produktivitu přechod na novou verzi software?". Firma Landproject nyní provedla studii, ve které porovnává úsporu času díky využití nových funkcí programu Autodesk AutoCAD Civil 3D 2016 oproti stejné funkci nebo podobnému postupu ve verzi Civil 3D 2010.


Z výsledků této studie vyplývá, že v typických každodenních úlohách typu modelování koridorů, popisků potrubních sítí, tvorby modelu terénu z bodů, kreslení a anotací přináší nová verze v průměru 97% nárůst produktivity. Významný nárůst produktivity byl prokázán v pracovním postupu automatického promítnutí objektů z půdorysu do několika řezů. Konkrétně tato úloha je dokončena o 271 % rychleji než podobná operace ve starší verzi AutoCAD Civil 3D 2010. Časové úspory byly zaznamenány i v přímém porovnání automaticky prováděných operací (výkonový benchmark) - automatický skript pro zpracování objemného datového modelu byl v Civil 3D 2016 dokončen o 50 % rychleji.



V každém testovaném scénáři byla úloha dokončena verzí 2016 rychleji než ve starší verzi 2010. U tvorby modelu terénu z mračna bodů nebylo možné přímé srovnání (tato funkce ve verzi 2010 není), srovnání tedy proběhlo proti funkci tvorby modelu z textového souboru souřadnic. Mračna bodů a zpracování nástrojem ReCap 2016 nicméně nabízí podstatně více možností.

Podrobnou, 39stránkovou studii Landprojectu si můžete stáhnout zde.

pátek 18. prosince 2015

Nízká úroveň povinných spojnic

Ne, v tomto článku nechci balancovat nad  úrovní podkladů a zaměření, se kterými se projektanti běžně setkávají, jak by mohl název mylně napovídat (ačkoliv by k tomu blížící se konec roku mohl vybízet). Pouze si tentokrát připomeneme, jak je to vlastně s povinnými spojnice na té opravdu nejnižší úrovni, tedy nule, neboli s 2D povinnými spojnicemi. Ale když už se nám blíží ty Vánoce a sníh stále v nedohlednu, tak si ho uděláme alespoň na ukázkových výkresech.

Náš tradiční ukázkový povrch v zimním hávu

Povinné spojnice jsou vždy jedním ze základů kvalitního digitálního modelu terénu. Jsou to obrubníky, hrany komunikací, lomy terénu atd. Tedy nějaké prostorové linie, které bychom z toho důvodu měli pro následnou práci v Civilu 3D vždy mít ve formě 3D entit (3D křivka, úsečka, spline, ...). Někdy se však musíme spokojit se zákresem vytvořeným pouze 2D křivkami nebo obdobnými entitami bez Z souřadnic. To je také případ následující linie v naší krajně (pro přehlednost už raději bez stromů).

Významná linie terénu, dosud nepřidaná jako povinná spojnice (spojnice povrchu, tedy trojúhelníky, ji klidně kříží)

V Civil 3D můžeme pro tento nedokonalý typ podkladu dobře využít typ povinných spojnic - Výšky z bodů.

Přidání povinných spojnic typu "Výšky z bodů"

Ve valné většině případů jsou totiž vrcholy těchto 2D křivek totožné se zaměřenými body u kterých máte informaci o výšce. Výsledek přidání povinných spojnic jako "Výšky z bodů" je pak v podstatě totožný s výsledkem, kterého bychom dosáhli přidáváním 3D křivek. Ačkoliv se tedy ochuzujeme o některá zajímavá nastavení z dialogu pro přidávání povinných spojnic.


Tyto možnosti zašednou při výběru typu  "Výšky z bodů"
Výsledek je ale takový, jaký jsme chtěli. Žádná ze spojnic povrchu (trojúhelníků) již naši linii nekříží.

Výsledek po přidání linie jako povinné spojnice

Když ale povinná spojnice vede mimo body povrchu, je situace úplně jiná a výsledek přidání takovéto křivky jako povinné spojnice může být překvapivý. Dokonce se může zdát, že přidání povinné spojnice nezafungovalo.

Na první pohled přidání povinné spojnice nezafungovalo. Spojnice povrchu (trojúhelníky) ji stále kříží

Ono ale zafungovalo, jen se jako povinná spojnice nepřidává přímo námi označená křivka. Civil 3D totiž pracuje především s jejími vrcholy. Konkrétně nalezne nejbližší vrcholy povrchu (červené šipky) a mezi těmito vrcholy zajistí vytvoření povinné spojnice (červená čárkovaná čára).

Princip přidání povinné spojnice "Výšky z bodů". Výsledkem je povinná spojnice (červená čárkovaná čára) mezi nejbližšími body povrchu k vrcholům křivky

Povinná spojnice typu "Výšky z bodů" tedy nepřidává žádné nové vrcholy do povrchu a stávající spojnice povrchu ji klidně mohou nadále křížit, což se u typu "Standard" stát nemůže. Z popisu funkce také poměrně jasně vyplývá, že vůbec nezáleží na tom, jestli jsou na křivce např. oblouky či nikoliv. Civil 3D zajímají pouze vrcholy (a pořadí jejich propojení).

Dynamické propojení s povrchem

Na závěr už jen doplním, že ve výchozím nastavení naší šablony nejsou takto přidané povinné spojnice dynamicky propojené s povrchem. Civil 3D si sám potají vytvoří onu výslednou povinnou spojnici typu standard (čárkovaná čára na obrázku výše) a vaší definiční křivku pak můžete klidně smazat nebo přesunou, aniž by to mělo na povrch vliv. Pokud bychom chtěli dynamické propojení zachovat, můžeme ve vlastnostech povrchu, na záložce "Definice", vypnout vlastnost "Převést povinné spojnice -  výšky z bodů na standardní".

Zapnutí dynamického propojení povinné spojnice typu "Výšky z bodů" s povrchem

pátek 11. prosince 2015

Rychlé info: Seznam funkcí API pro Subassembly Composer

Při přípavě webináře na téma pokročilých postupů v Subassembly Composeru jsem vytvořil přehledný seznam funkcí API i s českým popisem, které můžete využít při vytváření vlastních chytrých podsestav. Takovéto podsestavy následně dokáží výrazně rozšířit funkčnost AutoCADu Civil 3D a zjednodušit tak práci.


Dokument byl distribuován všem účastníkům webináře a nyní je k dispozici na helpdesk.cadstudio.cz.


Jak udělat snadno z projektu dálnice počítačovou hru?

3D projekt infrastrukturní stavby - např. dálnice v AutoCADu Civil 3D - lze během několika minut proměnit pomocí nástrojů Autodesku na interaktivní počítačovou videohru. Co k tomu potřebujete?

  • Sadu Autodesk Infrastructure Design Premium nebo Ultimate (popř. 3ds Max) - viz
  • Autodesk InfraWorks 360 - viz
  • Game engine Autodesk Stingray - viz trial verze

Z vašeho projektu:


Pak dostanete podobný "herní" výsledek:


Postup převodu FBX souboru ve Stingray i výsledná hra jsou ilustrovány ve videu:


Hra je ke stažení zde.

Zdroj: BIMagination, Pedro Soethe

pondělí 7. prosince 2015

AutoCAD Civil 3D 2016 Service Pack 2

Minulý týden byl uvolněn Service Pack 2 pro AutoCAD Civil 3D 2016. Instalace obsahuje mimo jiné kompletní Service Pack 1 pro Civil 3D, který již byl vydán dříve. Přehled vybraných problémů, které nový opravný balík řeší:
  • Špatné pořadí entit při exportu do DGN.
  • Problémy s výběrem objektů Civil 3D při zapnutých rychlých vlastnostech.
  • Problém s vrcholy automaticky vytvářenými na některých návrhových liniích, které způsobovaly nefunkčnost zemních těles.
  • Nástroj pro tvorbu bodů podél trasy či profilu nyní umožňuje zadat počáteční a koncové staničení.
  • Několik chyb v potrubních sítích (problémy s popiskami objektů, úchopovými body, ...).
  • Chyby u analýz objemových povrchů (pozor, mimo jiné se objevovala chyba u výkazu kubatur v tabulce analýzy výšek).
  • Problémy s interoperabilitou mezi AutoCAD Civil 3D 2016 a Infraworks 360.
Úplný přehled změn si můžete prohlédnout v anglickém readme. SP2 lze stáhnout např. na www.cadforum.cz v sekci download nebo pomocí Autodesk Application Manager.

pátek 27. listopadu 2015

Vytvoření extravilánové šablony typických řezů s podsestavou pro CAD Studio klopení

V tomto příspěvku si ukážeme návod, jak zkombinovat podsestavu jízdního pruhu CS_SmerNerozdelJPruhKlopeniCZ s podsestavami ČSN nezpevněné krajnice a svahování, které jsou součástí českého Country Kitu. Podsestavu CS_SmerNerozdelJPruhKlopeniCZ je totiž nutné používat, pokud chcete využívat funkci klopení z CAD Studio Civil Tools. Jedině tato podsestava zajistí správnou funkčnost klopení, včetně pláně vozovky.

Pro maximální jednoduchost je ve videu přidávána krajnice se svahováním z již sestavené šablony silnice S11,5. Díky tomu stačí následně provázat jen krajnici s jízdním pruhem a není nutné ještě manuálně propojovat krajnici se svahováním.

středa 25. listopadu 2015

Přenášení C3D objektů mezi výkresy přes schránku

Při našich školeních vždy doporučujeme pro přenášení objektů Civilu 3D mezi výkresy používat formát LandXML nebo datové zkratky. I tak se ale poměrně často setkáváme s tím, že uživatelé schránku (clipboard) Windows používají. Kupříkladu pro kopírování povrchů z výkresu do výkresu - přeci jen zmáčknout notoricky známou kombinaci kláves Ctrl+C a Ctrl+V je asi nejintuitivnější. Schválně jsem to tedy vyzkoušel a snažil se odhalit případné problémy nebo chování, na které si je třeba dát pozor. Určitě se mi ale nepodařilo vyzkoušet všechno a tak prosím napište do komentářů, pokud máte nějaké jiné poznatky či zkušenosti.

COGO Body - Zde je použití schránky naprosto bezproblémové. Body se kopírují včetně nastaveného stylu a to dokonce i v případě, kdy je styl nataven ve skupině bodů. Skupiny, do kterých body spadají, s sebou však body nevezmou.

Povrchy - Opět bez problémů. Kopírování trvá občas trochu déle, ale nakonec se provede. Přenos objektů probíhá včetně nastavení ve vlastnostech povrchu (maximální délka trojúhelníků atd.), i včetně všech definičních dat, jako jsou skupiny bodů, povinné spojnice nebo úpravy povrchu.

Samotná trasa nebo návrhová linie - I v tomto případě je možné daný objekt zkopírovat naprosto bez problémů. Samotné kopírování se provádí bez popisků. U trasy bychom tedy přišli o popisky staničení hlavních bodů či hektometry. Pokud ale před kopírováním označíme i tyto popisky, přenesou se také.

Trasa s profily (trasa s vytvořeným podélným profilem) - jakmile budeme kopírovat trasu, jsou kopírovány také všechny podřízené objekty, tedy profily včetně zobrazení profilů. Jeden z profilů je také obvykle vytvořen z povrchu a tudíž dojde i ke zkopírování povrchu včetně všech definičních objektů, jako jsou body, povinné spojnice atd. Pokud před zmáčknutím Ctrl+C označíme i popisky, tak se také všechny zkopírují, ale bez proužků. Ty přes schránku nelze přenášet.

Proužky v podélném profilu nelze přenášet

Koridor - U koridoru je možné narazit na první zásadní problém. Na první pohled totiž přenese vše, co potřebuje, tedy obvykle téměř celý výkres. Problém ale je se zkopírováním šablony typických řezů. Ta se totiž zkopíruje bez nezacílovaných podsestav (moc toho z ní tedy nezbude). Lze to ale spravit tak, že před kopírováním označíme celou šablonu typických řezů včetně všech podsestav. Pak již vše funguje, jak má.

Zemní tělesa - Zemní tělesa se mi nepodařilo zkopírovat vůbec.

Ve výsledku se tedy kopírování přes schránku jeví jako poměrně funkční. Pro kopírování jednoduchých, s ostatními objekty neprovázaných, objektů je jistě užitečné a rychlé. Např. kopírování celého koridoru už ale asi není úplně běžně použitelné. Nezkopírujeme totiž jen samotný koridor, ale v podstatě celý výkres a je tak otázkou, jestli není lepší zkopírovat raději rovnou celý soubor.

úterý 10. listopadu 2015

Dávkový převod DGN do DWG

Autodesk produkty rodiny AutoCAD již delší dobu přímo podporují formát DGN - nejprve jej podporoval AutoCAD Map, poté AutoCAD Civil 3D a nyní již všechny varianty AutoCADu, včetně AutoCADu LT. Pokud tedy dostanete projekční podklad ve formátu .DGN, můžete jej přímo načíst v AutoCADu - buď jako podložení (xref) nebo pomocí importu - a následně jej uložit do běžného výkresového formátu DWG.

Pokud ale potřebujete převést desítky DGN souborů najednou, byl by ruční způsob převodu po jednom souboru zdlouhavý. Proto jsme připravili jednoduchou utilitu DGNconvert, pomocí níž lze snadno převést najednou celý seznam DGN souborů do formátu DWG ve zvolené verzi. Tuto LISP aplikaci spustíte v prázdném výkresu AutoCADu, v dialogu stromu prohlížeče a pomocí tlačítka "Add" zvolíte soubory pro převedení, vyberete verzí cílového formátu DWG a spustíte dávkový proces.


Aplikace DGNconvert je bonus utilita řady "CS+", takže zákazníci CAD Studia si ji mohou spolu s dalšími bonusy bezplatně stáhnout na Helpdesk serveru. Stažený VLX soubor načtete do AutoCADu přetažením myší nebo příkazem _APPLOAD a zadáte příkaz DGNCONVERT. Poté už stačí jen vyčkat na dokončení dávkové operace.

pondělí 9. listopadu 2015

Nová podsestava středního dělicího pásu

Od posledního článku již utekla delší doba, než bývá obvyklé. Důvodem byla usilovná práce na nové podsestavě středního dělicího pásu. Dnes jsem odladil poslední chyby, které se mi podařilo odhalit a tak mohla být podsestava vystavena na helpdesk.cadstudio.cz.

Podsestava středního dělicího pásu

A proč vlastně střední dělicí pás? Mezi podsestavami v AutoCAD Civil 3D registrujeme 2 hlavní slabiny. Podsestavu krajnice s přilehlým svahováním a pak podsestavu středního dělicího pásu. První pokusy o zkonstruování podsestavy nezpevněné krajnice v Subassembly Composeru narazily na technické možnosti tohoto programu a tudíž jsem to s ní na chvíli vzdal a přistoupil ke tvorbě (na první pohled jednodušší) podsestavy SDP. Nezoufejte však, s krajnicí jsme to nevzdali nadobro a pokusíme se postupně vytvořit větší množství jednodušších podsestav, které by nahradily problémovou podsestavu z českého Country Kitu.

Střední dělicí pás

Kdo někdy potřeboval v Civil 3D navrhnout směrově rozdělenou vozovku, s poměrně velkou pravděpodobností mohl narazit na omezení, které v sobě nese podsestava StředníDělicíPruhCZ z českého Country Kitu. Ta totiž nedokáže propojit jízdní pásy, jakmile na nich jsou body připojení v různé výšce. Nedokáže tedy propojit jízdní pásy klopené podle osy každého z těchto jízdních pásů, případně jízdní pásy vedené úplně nezávisle na sobě. Naše nová CAD Sudio podsestava středního dělicího pásu tento nedostatek odstraňuje a navíc přidává mnoho dalších možností.

Řez s využitím nové podsestavy SDP


Nová podsestava vykreslí SDP včetně všech konstrukčních vrstev či ohumusování. Na povrchu lze nadefinovat až dva lomy terénu, použít odvodňovací tvárnice či jejich kombinace. Na pláni pak lze nadefinovat až 2 trativody libovolných rozměrů. Všechny tyto prvky je možné cílovat a to jak směrově, tak výškově.

Nezapomeňte na nápovědu

Podsestava obsahuje poměrně velké množství vlastností. Pro jejich vysvětlení doporučuji nahlédnout do nápovědy, která je k podsestavě připojena. Velkou pozornost věnujte především postupu, jakým je třeba zkonstruovat šablonu typických řezů tak, aby byla podsestava plně funkční.

Na závěr už jen dodám, že na helpdesku můžete stahovat také aktualizovanou silniční šablonu, do které byly doplněny nové kódy a styly, které střední dělicí pás používá.


pondělí 26. října 2015

Určení polohy bodů vůči povrchu

V tomto článku si ukážeme postup, jakým vybereme všechny COGO body nacházející se nad (pod) vybraným povrchem. Dílčím krokem této úlohy je také určení výšky bodů vůči vybranému povrchu, což se určitě může občas také hodit.Třeba když bychom porovnávali nové zaměření s již dříve vytvořeným povrchem.

Ačkoliv to celé zní jako jednoduchá úloha, provedení je trochu složitější a opět při něm budeme potřebovat můj oblíbený objemový povrch.

Vycházíme tedy ze situace, kdy máme ve výkresu vytvořený povrch a naimportované body, z nichž část se nachází pod tímto povrchem, část přímo na něm a část nad ním. Naším úkolem bude body rozdělit do těchto tří skupin dle jejich polohy vůči terénu.

Postup

1. Z bodů vytvoříme povrch, který nazveme např. "Pomocný".
Pozn.: U vytvořeného povrchu nesmíme pro další kroky zapnout automatické přebudování.
Původní terén (vrstevnice) a pomocný povrch (trojúhelníky)

2. Vytvoříme objemový povrch, kde nastavíme původní terén jako "základní povrch" a pomocný povrch jako tzv. "srovnávací povrch".¨


Vytvoření objemového povrchu

3. Body přesuneme na objemový povrch. Označíme body a na otevřené kartě vybereme možnost "Výšky z povrchu". Na příkazové řádce pak potvrdíme volbu "Vše" nebo "Výběr".


Položení bodů na objemový povrch

Výšky bodů nyní představují vzdálenost vůči původnímu terénu.

Výsledek po položení bodů na objemový povrch. Výšky představují výškový rozdíl oproti původnímu terénu

4. Použijeme rychlý výběr (příkaz RVYBER) pro výběr bodů pod povrchem, nad povrchem a na povrchu. Budeme tedy vybírat body s výškou menší než 0, větší než 0 a rovnou 0, Jednotlivé výběry pak přesuneme do zvláštních hladin nebo ještě lépe do skupin bodů, abychom je mohli snadno vyvolat kdykoliv v budoucnu.

Výběr bodů dle výšek pomocí rychlého výběru

5. Jelikož jsme povrch "Pomocný" stále nepřebudovali, můžeme nyní opět vybrat všechny body a přesunout je zpět na tento povrch. Získáme tak původní výšky bodů.

Ve výsledku jsem tedy tam, kde jsme byli na začátku, ale s tím rozdílem, že body máme rozdělené v hladinách dle jejich polohy vůči původnímu terénu a můžeme je snadno vybírat např. funkcí "Rychlý výběr" nebo "Vybrat podobné".

čtvrtek 15. října 2015

Hranice povrchu z koridoru

Poslední dobou se o hranicích debatuje opravdu ve velkém. Věnovat se jim proto budeme i my v tomto článku. Samozřejmě ne hranicím státním, ale hranicím povrchu, konkrétně povrchu z koridoru. Již se jim zde na blogu věnovalo několik článků. Zkusíme si ale celou problematiku trochu shrnout a snad i přidat pár tipů. Hranice z koridoru jsou totiž velice důležitou funkcí, bez které by každý povrch vytvořený z koridoru vypadal podobně jako ten na následujícím obrázku.


Neoříznutý povrch z koridoru

Typy hranic

Hranice k povrchům z koridorů přidáváme primárně na záložce "Hranice" ve vlastnostech koridoru, kde klikneme pravým tlačítkem na název povrchu, ke kterému chceme hranici přidat. V současnosti máme k dispozici 4 typy hranic. Představíme si je postupně od nejméně používané po nejčastěji používanou.
    • Z POLYGONU - Tato hranice není používána příliš často. Pro přidání této hranice musíte mít hranici předkreslenou křivku tvořící hranici. Výsledek pak není dynamický a při změně koridoru musíte hranici překreslit.
    • INTERAKTIVNĚ - Toto je v podstatě automatická hranice (viz dále), kterou ale přidáváte, jak název napovídá, interaktivně. Hranici si musíte v podstatě nakreslit, ale velice jednoduše, protože kreslená hranice se bude automaticky přichytávat na návrhové linie koridoru. Velkou výhodou tohoto způsobu je, že můžete velice snadno přeskakovat mezi různými návrhovými liniemi. Výsledná hranice je pak na návrhové linie přichycená a tím pádem je dynamická a bude se upravovat spolu s koridorem.
    • AUTOMATICKY - Tuto volbu použijeme, pokud chceme povrch oříznout podél libovolné návrhové linie, ale nemáme v úmyslu mezi různými návrhovými liniemi přeskakovat. Aby se ale volba "přidat automaticky" vůbec nabídla, musíme mít v koridoru nějaký kód bodu, který vytváří uzavřenou hranici. Jinak řečeno je nutné mít v šabloně typických řezů stejný kód na levé i pravé straně šablony.
    • MEZE KORIDORU - U této možnosti nemáme žádnou možnost, jak ovlivnit podobu hranice. Nemůžeme vytvořit např. povrch jízdních pruhů bez přilehlého svahování. I tak se ale jedná o pravděpodobně nejčastěji používaný typ hranice, jelikož ořízne povrch přesně dle nejzazší hranice koridoru, což je nejběžnější požadavek.

Možné situace

Na následujících řádcích se podíváme na možné situace, které mohou při přidávání hranic nastat (a které mě napadly).

STANDARDNÍ SITUACE
  • Jedna základna koridoru
  • Libovolné množství spojitých úseků (regionů) na základně
Zde je práce nejjednodušší. Můžeme zvolit libovolný typ hranice a pravděpodobně bychom neměli narazit na žádnou překážku.

PŘERUŠENÝ KORIDOR
  • Jedna základna koridoru
  • Více úseků (regionů) koridoru, mezi kterými je mezera
Přerušený koridoru

Zde bych v podstatě přepisoval starší článek a tak se na něj pouze odkáži. Ve zkratce můžete povrch v místě bez koridoru oříznout pomocí ručně nakreslené křivky, dle pomocného koridoru s hranicí nastavenou na typ "skrýt" nebo vytvořením dvou oddělených povrchů s hranicí typu "meze koridoru".

KORIDOR S VÍCE ZÁKLADNAMI
  • Dvě a více základen uvnitř jednoho koridoru
Koridor tvořený dvěma zákaldnami

Jakmile máme v jednom koridoru 2 a více základen, situace se zásadně zhorší. Možnost přidání hranice "automaticky" úplně zmizí a hranice typu "meze koridoru" prakticky nefunguje, protože povrch ořízne jen kolem první základny.
Jedinou možností je v tomto případě vytvoření dvou (nebo více) povrchů. Tyto povrchy mohou být klidně totožné (tvořené stejným kódem spojnice). Ke každému z těchto dvou povrchů pak přidáme hranici typu "interaktivně" nebo "z polygonu".

MOTÝLKOVÁNÍ A JINÉ NESTANDARDNÍ SITUACE
Zde je situace úplně nejhorší. Jakmile totiž na některém místě koridor tzv. motýlkuje, tak žádné hranice nefungují. Civil 3D vám je dovolí normálně přidat, ale bez jakéhokoliv efektu. Existuje však řešení, které není sice zrovna dokonalé, ale je funkční.

Tzv. motýlkování

Na kartě "Výchozí" rozbalíme panel "Vytvořit projekt", kde nalezneme funkci "Vytvořit hranici koridoru", případně "Vytvořit křivku z koridoru".

Vytvořit hranici z koridoru

Tato funkce nám kolem celého koridoru vykreslí klasickou křivku.

Vytvořená hranice

Na této křivce pak nalezneme místo, kde se křivka kříží. Toto křížení pak odstraníme standardními příkazy AutoCADu (OŘEŽ, ZAOBLI, ...). Až na křivce nebude žádné křížení, můžeme ji přidat jako hranici k povrchu z koridoru. Provést to můžeme klidně i v prospektoru v definicích povrchu.

Přidání křivky jako hranice typu vnější přes prospektor

A jsme tam, kde jsme chtěli být...

Opravená hranice použitá pro oříznutí

Nevýhodou tohoto postupu je, že hranice není dynamická a při změně koridoru ji musíme vytvořit znovu. Je to ale poměrně rychlá operace a především - funguje opravdu vždy, spolehlivě a je velice univerzální. 



úterý 6. října 2015

Souhrn hlavních novinek pro Civil 3D za poslední dobu

V dnešním článku si představíme nedávno představené novinky týkající se AutoCADu Civil 3D 2016. Konkrétně se jedná o Productivity Pack 1, Transportation Extension a Service Pack 1 pro AutoCAD.

Service pack 1 pro AutoCAD 2016

Na konci září byl vydán jednotný Service Pack 1 pro AutoCAD 2016 a produkty založené na AutoCADu 2016, včetně Civilu 3D.

Service Pack přináší především oficiální kompatibilitu s Windows 10 a opravuje značné množství chyb, z nichž některé byly poměrně zásadní. Pro příklad lze jmenovat padání aplikace při připojení většího množství výkresů přes externí reference nebo při připojení většího množství rastrových obrázků.

Service pack 1 můžete stáhnout a nainstalovat pomocí Autodesk Application Manager nebo třeba ze sekce download na cadforum.cz. Plný seznam oprav a změn můžete nalézt např. zde.

Productivity Pack 1

Na blogu jsme také ještě nestihli napsat o novinkách, které přinesl první Productivity Pack.

Productivity pack 1

Za hlavní novinku lze asi označit nástroj na vytváření železničních výhybek a křižovatek. K dispozici máte předpřipravených několik desítek těchto objektů a to včetně výhybek transformovaných. V případě potřeby si pak můžete snadno připravit i vlastní výhybky pomocí dodaného katalogu. Výsledkem vložení výhybky je zakreslení nové trasy, popisků a doplňkové geometrie pomocí entit AutoCADu.

Katalog výhybek

Další užitečnou novinkou může být převod objektu potrubních sítí z Civil 3D na SOLID, neboli 3D těleso AutoCADu. Zjednodušuje se tak přenos do ostatních aplikací, jako např. Autodesk Navisworks.

Nově můžete vytvářet také tzv. kartogramu, neboli výkaz o zemních úpravách mezi dvěma povrchy.

Kartograma

Pak nám z productivity packu zbývá už jen editor polygonového pořadu a nástroje pro přenášení dat mezi Civil 3D a produkty od společnosti Bentley.

Transportation Extension

O tomto doplňku již Martin Folber jednou, kdysi dávno, na blog psal. A byl z představeného dopraváckého balíčku poněkud rozpačitý. Já se tentokrát nebudu tolik rozepisovat a shrnu to tak, že se v tomto ohledu prakticky nic nezměnilo. Některé funkce jsou stejné jako v popisované verzi 2011, některé zmizely, pár jich přibylo.

Transportation extension

Zaujaly mě snad jen dvě funkce:

1. Report vypisující vzdálenosti mezi dvěma trasami v zadaném intervalu.
2. Report generující *.doc s vytyčením zvolených spojnic včetně obrázku

Report pro linku s kódem "Plan"

čtvrtek 24. září 2015

Autodesk River and Flood Analysis 2016 ke stažení

Kolega Ondra vás už zásobuje výživnými články, tak já jen rychle doplním krátkou zprávou. Pro uživatele AutoCADu Civil 3D 2016 s platným Subscription je na adrese https://accounts.autodesk.com/ v sekci "Vylepšení produktů" ke stažení staronový vodařský HEC-RAS plugin - Autodesk River and Flood Analysis pro verzi 2016 sloužící pro výpočet průtoků v říčním korytě.

Ještě jen zopakuji informaci, že je tento modul možné instalovat i pod AutoCAD Map 3D.

úterý 22. září 2015

(Ne)dokonalá rovina

Když se podíváme do možností úprav povrchu, názvy všech položek asi vcelku jasně naznačují, co od nich můžeme očekávat. Trochu nejasně zní snad pouze jediná: "minimalizovat rovné plochy". Jaké plochy? Kdy tuto funkci použít? ...to si v rychlosti ukážeme v dnešním příspěvku.

Paleta s možnostmi úprav povrchu

Kdy použít minimalizaci?

Tuto funkci můžete využít možná až nečekaně často, pokud budete navrhovat terénní úpravy. A teď nemyslím pomocí funkce zemních těles, ale pěkně ručně přidáváním např. návrhových linií jako povinné spojnice do povrchu. Úplně typickým místem pro využití této funkce je ale tvorba povrchu ze zadaných vrstevnic. Konkrétně na to, abychom si dobře poradili např. se zadáním na obrázku.

Zadaný terén

Na průběhu vrstevnic je dobře vidět, že se v daném území vyskytují jakési rovnější plochy. Není ale moc pravděpodobné, že by se v daném místě měla nacházet úplně dokonalá rovina. Jenže právě taková "dokonalá" rovina na povrchu vznikne, pokud vrstevnice přidáme do nového povrchu jako povinné spojnice. Pro názornost jsem k obrázku připojil i podélný profil.

Výsledek po přidání vrstevnic jako povinné spojnice


Jak minimalizaci použít?

AutoCAD Civil 3D jednoduše vytváří pokud možno co nejkratší spojnice a dochází tak k tvorbě trojúhelníků mezi různými místy jedné a té samé vrstevnice, což obvykle není správně. Právě zde přichází na řadu funkce pro minimalizaci rovných ploch. Kompletní analýza výsledků při zaškrtnutí různých kombinací 4 možných voleb uvnitř této funkce by byla na menší studii. Po prozkoušení různých možností a prohledání informací o této funkci na internetu lze poradit jediné:

zatrhněte vždy všechny 4 volby.

Volby minimalizace rovných ploch

Pokud by někdo měl jiné zkušenosti, podělte se o ně prosím v komentářích pod článkem. Při zatržení všech voleb je ale výsledek v našem příkladě myslím docela dobrý.

Výsledek po minimalizaci rovných ploch

Doplnění na závěr

Někdo by se mohl ptát, proč jsem pro přidání vrstevnic do povrchu nepoužil položku "vrstevnice" v definicích povrchu. Jednoduše proto, abych ukázal výsledek před a po minimalizaci rovných ploch. Položka "vrstevnice" v definicích není totiž nic jiného, než dialog kombinující přidání povinných spojnic s minimalizací rovných ploch do jediného kroku.

pondělí 14. září 2015

AutoCAD Civil 3D 2016 - co nás čeká?

Jako členové mezinárodního Autodesk AEC Blogger Council máme unikátní příležitost nahlédnout hlouběji pod pokličku vývoje produktu a do výhledu aktualizací a doplňků plánovaných pro AutoCAD Civil 3D 2016. Co nás tedy ve vývoji Civilu čeká a jaká jsou nejbližší plánovaná rozšíření pro Civil 3D 2016?

Vedle stávajících, již uvedených doplňků Civilu (národní Country Kity, Productivity Pack 1) bude nyní na podzim uvedena tzv. Transportation Extension pro dopravní stavby (především americké) a v zimě nás čeká ještě jeden rozšiřující balíček produktivity - Productivity Pack 2.


V nejbližších dnech rovněž bude uvolněn Service Pack 1 pro platformu AutoCAD 2016 (neplést se Service Packem 1 pro Civil 3D 2016) - SP1 ošetřuje několik problémů v celé rodině produktů AutoCADu 2016 a přidává některá nová nastavení.

Průběžně také aktualizujeme profesní šablony, české podsestavy a doplňkové aplikace Civilu dostupné v rámci bonus nástrojů CS+.

pátek 11. září 2015

Jdu na sever ... a už jdu na jih

Od verze 2013 nabízí AutoCAD Map 3D, a tudíž také Civil 3D, funkci dynamické severky. Pokud jste tuto funkci ještě nezkoušeli a stále dáváte přednost standardnímu "hloupému" bloku, tak si můžete zkusit přečíst tento článek a možná chytřejší severce přijdete na chuť.

Vložení severky

Možnost pro vložení severky naleznete na kartě "Nástroje rozvržení", jakmile se do některého rozvržení přepnete. K dispozici máte 30 předpřipravených severek, z nichž za některé by se na svých mapách nemuseli stydět ani piráti z Karibiku,

Ukázka uměleckého cítění vývojářů

Po výběru severky pouze zvolíte výřez, se kterým se severka propojí a následně určíte její umístění ve výkresovém prostoru. Zde vás možná překvapí velikost vložené severky, která se zobrazí jako tečka. Důvodem je, že výchozí severky jsou velké cca 0,5 jednotky a mají nastavené stopy místo metrů. Označte tedy severku, ve vlastnostech bloku nastavte parametr Map.NorthArrow.Scale např. na 10 a použijte příkaz REGEN.


Vytvoření severky

S výchozí nabídkou se však pravděpodobně nespokojíte a proto si ukážeme, jak vytvořit novou vlastní severku. Není to žádný problém, jelikož severka je pouze jednoduchý dynamický blok, který má správně nazvané své parametry.

Začneme nakreslením požadovaného tvaru, vytvoříme z něj blok, jednotky bloku nastavíme na metry a otevřeme ho v editoru bloků. Zásadní operací je pak vložení parametru "Otáčení", který musíme přejmenovat na "Map.View.Rotation", aby fungovala automatika, kvůli které vše děláme.

Vložení parametru otočení

Pak mu také přiřadíme akci "Otáčení" a vybereme celou severku.

Doplnění parametru otočení o akci otočení
Volitelně můžete vložit i lineární parametr a přidělit mu akci "Měřítko" pro snazší ovládání velikosti severky. Severky od Autodesku mají tento lineární parametr pojmenovaný vždy "Map.NorthArrow.Scale". Zde se mi však nepodařilo najít důvod, proč volit přesně tento název a myslím, že to není vůbec nutné.

Možná podoba hotového bloku

Hotovou severku si můžete uložit např. v rámci vámi používané šablony. Pokud byste chtěli zařadit váš výtvor mezi ostatní severky, vložte blok do souboru Map - North Arrows.dwg, který naleznete v C:\Program Files\Autodesk\AutoCAD 2016\Map\Sample\Symbols.


Práce se severkou

Vložená severka se se vždy sama otáčí dle natočení pohledu ve výřezu, které můžete provést libovolným způsobem. Navíc pokud ve výkresu nastavíte souřadnicový systém na JTSK, bude severka uvažovat dokonce sbíhavost poledníků. U nenatočeného výkresu tedy bude mírně nakloněná. Když byste pak posouvali pohled ve výřezu směrem na východ nebo na západ, bude se severka více či méně naklánět dle místa, na které se zrovna díváte. Např. u projektu v Aši bude nakloněná více než v Ostravě. Dále to ale raději nebudu pitvat, protože tyto geodetické věci jsou pro mne španělskou vesnicí (kde je severka určitě nakloněná ještě víc).

Abych se ale vrátil zpět k Civilu. Propojení výřezu a severky není pouze jednosměrné. Na severku můžete použít standardní otočení (příkaz OTOČ) a výsledkem bude natočení pohledu v příslušném výřezu. Práce s ní je tak opravdu poměrně příjemná a jistě ušetří trochu práce.

Severka v akci
P.S. Pozor na kvadranty
Na závěr ještě upozorním na věc, na kterou nás přivedl jeden z našich zákazníků. Pokud máte ve výkresu něco nakreslené v prvním kvadrantu (kladné souřadnice X a Y), mohlo by vás chování severky trochu zarazit. Jakmile totiž natočíte USS a použijete příkaz PŮDORYS, tak AutoCAD automaticky provede ZOOM VŠE. Tím se ale může velice snadno stát, že se pohled ve výřezu nevhodně posune a severka se otočí o 180°. Stačí se ale přezoomovat zpět kamkoliv na území ČR a vše bude v pořádku.