V dnešním článku si ukážeme, že pod tvorbou objemového povrchu v AutoCAD Civil 3D si rozhodně nemáme představovat tvorbu jakéhosi tělesa, ale věc mnohem prostší, které lze také poměrně zajímavě využít.
Co je to tedy ten objemový povrch?
Jak již bylo řečeno, objemový povrch není žádné těleso, jak by napovídal název nebo jeho ikona v prospektoru. Spíše si ho lze představit jako jakýkoliv jiný povrch, tedy pouhou plochu tvořenou trojúhelníky. Patrně tou největší odlišností od klasického povrchu je způsob vzniku. Objemový povrch vznikne odečtením dvou existujících povrchů, které při tvorbě objemového povrchu zvolíte jako základní a srovnávací.
 |
| Dialog při tvorbě nového objemového povrchu |
Výsledkem je pak povrch, jehož výšky jsou dány rovnicí:
VÝŠKA OBJEMOVÉHO = VÝŠKA SROVNÁVACÍHO - VÝŠKA ZÁKLADNÍHO
Obvyklý objemový povrch, který získáme, je na první pohled klasiký povrch, pohybující se okolo srovnávací roviny ve výšce 0,00 m. Kubatury jsou totiž v Civilu 3D počítány od této nulové srovnávací roviny.
...a jeho využití?
Nejčastěji používáme objemový povrch ke stanovení objemu zemních prací. Využívá se ale také k určení průniku dvou povrchů nebo třeba stanovení objemu poldru. Dnes si však ukážeme další poměrně nevšední možnost využití a to pro skývku ornice. Skrývce se zde na blogu věnovalo již několik článků, např. zde.
Co když ale budeme chtít odebírat zeminu v různých tloušťkách s plynulou změnou mezi nimi? Právě zde nalezne uplatnění objemový povrch. Postup je následující:
1) Vytvoříme nový povrch TIN, jehož výšky budou představovat tloušťky skrývky ornice. Jedním ze způsobů tvorby mohou být návrhové linie přidávané do povrchu jako povinné spojnice. S výhodou ale můžeme využít také funkce zemních těles. V místech, kde nemá být skrývka provedena, povrch vůbec nevytvářejte nebo ho vytvořte s nulovou výškou.
 |
| Pomocný povrch vytvořený pomocí funkce zemních těles. Čísla představují výšky povrchu. Výsledkem tedy bude skrývka s plynulou změnou tloušťky od 0,2 m do 0,5 m. |
2) Ze stávajícího terénu a pomocného povrchu vytvořeného v předchozím kroku uděláme objemový povrch. Základní a srovnávací povrch je nutné zadat správně dle výše napsané rovnice.
 |
| Nadefinování objemového povrchu tvořícího skrývku. |
3) Skrývka s plynulou změnou tloušťky je hotová.
 |
| Výsledný povrch po skrývce. Čísla vyjadřují výšky původního povrchu (zelené), výsledného povrchu (červené) a pomocného povrchu definujícího tloušťky skrývky (modré). |
Pozn.: Kdyby vám pro další práci nevyhovoval typ výsledného povrchu (tedy objemový), tak si založte nový klasický povrch TIN a objemový povrch do něj vložte (položka "Úpravy" v definicích povrchu).
Daný postup samozřejmě není určený pouze pro tvorbu skrývky, ale může nalézt i mnohá další využití. Minimálně zemaři by jich mohli pár najít...
Komentáře
Okomentovat