pondělí 25. května 2015

Svahovací sirka s nastavitelnou prioritou

Dnešní článek je pouze krátkým představením nové podsestavy, tzv. modré sirky, kterou naleznete na našem helpdesku. Podsestava vznikla dle přání jednoho ze zákazníků na školení. Pravděpodobně by se ale mohla hodit i ostatním, tak jsem ji trochu doladil, dodělal k ní nápovědu, ikonu a vystavil ji.

Podsestava je variantou na výchozí sirku NapojeníNaSklonKPovrchu. Obsahuje však několik vylepšení. Např. umožňuje nastavit odlišný sklon pro násyp a pro výkop nebo vytvořit ohumusování. Tou nejdůležitější změnou je však možnost nastavení priority svahování, pokud je možných více řešení.

Výběr priority svahování, pokud je možných více řešení

Prioritu je možné nastavit pro výkop, násyp nebo pro nejnižší svah. Pokud je v daném místě koridoru možné pouze jedno řešení, tak je nastavení priority ignorováno. V tomto se naše modrá sirka významné liší od nastavení POUZE VÝKOP nebo POUZE NÁSYP, které obsahuje výchozí sirka NapojeníNaSklonKPovrchu.

úterý 19. května 2015

Křížení návrhových linií

V minulém článku jsme popsali hlavní funkci stavenišť a stručně popsali jejich vliv na křížící se návrhové linie (nlinie). Tentokrát se na tuto problematiku podíváme trochu blíže, protože zde nalezneme i poněkud ukryté funkce.

(Pro účastníky našich webinářů je již před pár lety poodkryl Martin Fober. Webináře se věnovaly zemním tělesům a návrhovým liniím a jsou k dispozici na našem helpdesku)

Co se tedy stane, když nakreslíte dvě křížící se návrhové linie v rámci jednoho staveniště? V jejich průsečíku se automaticky vytvoří bod, který můžete vidět např. v editoru výšek.

Ukázka křížení návrhových linií

Tento bod je v editoru symbolizován šedým trojúhelníčkem a jeho výšku nemůžete měnit. Ta je dána interpolací sousedních vrcholů naposledy vytvořené návrhové linie. Na přiloženém obrázku byla nakreslena nejdříve nlinie s výškou 10 na obou koncích. Poté byla nakreslena druhá linie jdoucí z výšky 50 do výšky 60. Průsečík s první nlinií je přibližně v její polovině a tudíž je výsledná výška tohoto bodu přibližně 55. Původní návrhová linie se díky tomuto křížení zlomila a uprostřed má výšku také téměř 55. Zjednodušeně řečeno je tedy řídící poslední nakreslená (nebo také upravená) návrhová linie a ostatní se ji přizpůsobí.

Už tohoto chování lze např. při modelování terénu pěkně využít. Nyní si ale ukážeme ještě velice pěknou a pěkně ukrytou funkčnost, která možnosti vzájemného provázání nlinií posune ještě dál. Jak jistě víte, návrhovým liniím lze přiřadit různé styly určující jejich vzhled v situaci, profilu či příčném řezu.

Výběr stylu u nově vytvářené nlinie

Jenže styly je možné využít také k určení priorit při křížení nlinií. Rozhodující tedy nebude poslední nakreslená nlinie, ale její styl a jeho pořadí vůči ostatním stylům. Ono pořadí lze stanovit po kliknutí pravým tlačítkem na sekci návrhové linie v prospektoru a výběrem položky "vlastnosti".

Určení pořadí stylů nlinií

Ovládání v samotném okně vlastností nlinií je už velice intuitivní. Za velice šikovnou funkci považuji možnost odfiltrování ve výkresu nepoužitých stylů nlinií, čímž se určování pořadí krásně zpřehlední. 

Pokud v Civil 3D modelujete povrchy pomocí nlinií a tuto funkčnost jste neznali, věřím, že si ji brzy oblíbíte a zakomponujete do vašeho workflow. Na závěr už jen stručné shrnutí chování křížících se nlinií:
  • Nlinie mají shodný styl: rozhoduje poslední vytvořená (upravená) nlinie
  • Nlinie mají různé styly: rozhoduje pořadí stylů určené v prospektoru

čtvrtek 14. května 2015

Není staveniště jako staveniště

Pro zkušené zemaře či vodaře je podstata stavenišť v Civil 3D naprosto zřejmá a využívají ji při každodenní práci. Často jsou však představy uživatelů o staveništích poněkud zkreslené. Třeba silničáři je mnohdy vnímají pouze jako prvek pro zorganizování více částí projektu, např. dle jednotlivých stavebních objektů. On k tomu zvláště ten název "staveniště" hodně svádí. Jejich hlavní význam ale leží trochu jinde...

Staveniště v Civil 3D slouží především k určení toho, které objekty se budou vzájemně ovlivňovat a které ne. Hovoříme zde o objektech, které nalezneme v prospektoru po rozbalení sekce "Staveniště", tedy trasy, návrhové linie, parcely a zemní tělesa. Z hlediska použití si ono ovlivňování rozdělíme na parcely a modelování terénu.

Parcely

Parcely je možné v Civil 3D tvořit jednak speciálními nástroji pro tvorbu parcel, tak trasami. Právě z tohoto důvodu je možné určovat staveniště i u tras. Jak staveniště v tomto případě fungují si můžeme vyzkoušet tak, že několik parcel překřížíme trasou nacházející se na shodném staveništi jako parcely a trasou, nacházející se na jiném staveništi (nebo žádném). Výsledek je dobře patrný na následujícím obrázku.

Trasa je na jiném staveništi než parcely a tudíž je neovlivňuje.

Trasa je na stejném staveništi jako parcely a tudíž je rozdělí.

Modelování terénu

U modelování terénu a výškového vedení návrhových linií je problematika o mnoho zajímavější. Na školeních vždy upozorňujeme, že pokud chcete vytvořit návrhové linie, které se kříží v různých výškách, musíte je dát do různých stavenišť, jinak se na jejich křížení vytvoří neviditelný bod, kde se obě linie spojí. A posluchači se pak diví, proč je to takto zkomplikované...

Zkusme se na to ale podívat z druhé strany. Automatická změna výšky jedné návrhové linie na základě úpravy výšek jiné linie je velice zajímavá a dobře využitelná. A co víc, tohoto automatického ovlivňování můžete využít i u zemních těles, ale také u kombinace zemních těles a návrhových linií. 

Ukázka jednoho z mnoha možných využití je na následujícím obrázku. Na něm je vidět navržený koridor tvořený komunikací s chodníkem a svahováním na jedné straně. Na druhé straně je pak svahování tvořeno ručně pomocí několika návrhových linií přidaných do povrchu jako povinné spojnice. Tyto linie jsou umístěny na stejném staveništi jako modrá návrhová linie, která je dynamicky spojená s koridorem. Díky tomu se svah drží koridoru a reaguje na jeho změny. (Omluvte prosím kostrbatost ručně tvořeného svahu, který je navržen jen velice narychlo pro ukázku )

Ukázka dynamického propojení ručně modelovaného svahu a koridoru

Myslím, že modelování terénu, při kterém můžete kombinovat funkce koridorů, návrhových linií, zemních těles a dalších funkcí je jedou z nejsilnějších stránek Civilu 3D. Ale až se správným používáním stavenišť je můžete využít naplno.

pondělí 4. května 2015

Instalace AutoCAD Civil 3D 2016 CZ

Rok co rok zde na blogu přicházíme s článkem popisujícím instalaci nové verze Civil 3D. Momentálně jsme již dospěli k číslu 2016, takže se můžeme s chutí pustit do toho...
(O novinkách ve verzi 2016 si můžete přečíst v nedávném článku)

1) Úvodní obrazovka


2) Souhlas s licenčními podmínkami


3) Zde je prostor k vyplnění vašeho sériového čísla a klíče produktu, který je pro samotný Civil 3D 237H1. Samozřejmostí je volba správného typu instalace - samostatná nebo síťová.


4) Na následující obrazovce můžete deaktivovat instalaci Autodesk ReCap, pokud neplánujete pracovat s mračny bodů. Následně otevřete podrobnosti instalace AutoCAD Civil 3D 2016.


5) Doporučuji nainstalovat Subassembly Composer, kdybyste se chtěli někdy pustit do tvorby vlastních podsestav.


Následně zkontrolujte, že instalujete Express Tools, nechte si dát na plochu klasický AutoCAD a pak také český obsah.


Na plochu naopak nepotřebujete dávat zástupce "Civil 3D - metrické". Nesmíte ho ale úplně deaktivovat, protože je vyžadován českým balíčkem.


6) Tím by mělo být veškeré nastavení hotové. Můžete sbalit podrobnosti k instalaci AutoCAD Civil 3D 2016, kliknutím na "Instalovat" spustit samotnou instalaci a počkat, až se Civil úspěšně nainstaluje.



Na rozdíl od minulé verze 2015 zatím nevíme o žádných chybách v instalaci. Pokud by se časem něco objevilo, tak o tom budeme informovat doplněním tohoto článku.