pondělí 26. října 2015

Určení polohy bodů vůči povrchu

V tomto článku si ukážeme postup, jakým vybereme všechny COGO body nacházející se nad (pod) vybraným povrchem. Dílčím krokem této úlohy je také určení výšky bodů vůči vybranému povrchu, což se určitě může občas také hodit.Třeba když bychom porovnávali nové zaměření s již dříve vytvořeným povrchem.

Ačkoliv to celé zní jako jednoduchá úloha, provedení je trochu složitější a opět při něm budeme potřebovat můj oblíbený objemový povrch.

Vycházíme tedy ze situace, kdy máme ve výkresu vytvořený povrch a naimportované body, z nichž část se nachází pod tímto povrchem, část přímo na něm a část nad ním. Naším úkolem bude body rozdělit do těchto tří skupin dle jejich polohy vůči terénu.

Postup

1. Z bodů vytvoříme povrch, který nazveme např. "Pomocný".
Pozn.: U vytvořeného povrchu nesmíme pro další kroky zapnout automatické přebudování.
Původní terén (vrstevnice) a pomocný povrch (trojúhelníky)

2. Vytvoříme objemový povrch, kde nastavíme původní terén jako "základní povrch" a pomocný povrch jako tzv. "srovnávací povrch".¨


Vytvoření objemového povrchu

3. Body přesuneme na objemový povrch. Označíme body a na otevřené kartě vybereme možnost "Výšky z povrchu". Na příkazové řádce pak potvrdíme volbu "Vše" nebo "Výběr".


Položení bodů na objemový povrch

Výšky bodů nyní představují vzdálenost vůči původnímu terénu.

Výsledek po položení bodů na objemový povrch. Výšky představují výškový rozdíl oproti původnímu terénu

4. Použijeme rychlý výběr (příkaz RVYBER) pro výběr bodů pod povrchem, nad povrchem a na povrchu. Budeme tedy vybírat body s výškou menší než 0, větší než 0 a rovnou 0, Jednotlivé výběry pak přesuneme do zvláštních hladin nebo ještě lépe do skupin bodů, abychom je mohli snadno vyvolat kdykoliv v budoucnu.

Výběr bodů dle výšek pomocí rychlého výběru

5. Jelikož jsme povrch "Pomocný" stále nepřebudovali, můžeme nyní opět vybrat všechny body a přesunout je zpět na tento povrch. Získáme tak původní výšky bodů.

Ve výsledku jsem tedy tam, kde jsme byli na začátku, ale s tím rozdílem, že body máme rozdělené v hladinách dle jejich polohy vůči původnímu terénu a můžeme je snadno vybírat např. funkcí "Rychlý výběr" nebo "Vybrat podobné".

čtvrtek 15. října 2015

Hranice povrchu z koridoru

Poslední dobou se o hranicích debatuje opravdu ve velkém. Věnovat se jim proto budeme i my v tomto článku. Samozřejmě ne hranicím státním, ale hranicím povrchu, konkrétně povrchu z koridoru. Již se jim zde na blogu věnovalo několik článků. Zkusíme si ale celou problematiku trochu shrnout a snad i přidat pár tipů. Hranice z koridoru jsou totiž velice důležitou funkcí, bez které by každý povrch vytvořený z koridoru vypadal podobně jako ten na následujícím obrázku.


Neoříznutý povrch z koridoru

Typy hranic

Hranice k povrchům z koridorů přidáváme primárně na záložce "Hranice" ve vlastnostech koridoru, kde klikneme pravým tlačítkem na název povrchu, ke kterému chceme hranici přidat. V současnosti máme k dispozici 4 typy hranic. Představíme si je postupně od nejméně používané po nejčastěji používanou.
    • Z POLYGONU - Tato hranice není používána příliš často. Pro přidání této hranice musíte mít hranici předkreslenou křivku tvořící hranici. Výsledek pak není dynamický a při změně koridoru musíte hranici překreslit.
    • INTERAKTIVNĚ - Toto je v podstatě automatická hranice (viz dále), kterou ale přidáváte, jak název napovídá, interaktivně. Hranici si musíte v podstatě nakreslit, ale velice jednoduše, protože kreslená hranice se bude automaticky přichytávat na návrhové linie koridoru. Velkou výhodou tohoto způsobu je, že můžete velice snadno přeskakovat mezi různými návrhovými liniemi. Výsledná hranice je pak na návrhové linie přichycená a tím pádem je dynamická a bude se upravovat spolu s koridorem.
    • AUTOMATICKY - Tuto volbu použijeme, pokud chceme povrch oříznout podél libovolné návrhové linie, ale nemáme v úmyslu mezi různými návrhovými liniemi přeskakovat. Aby se ale volba "přidat automaticky" vůbec nabídla, musíme mít v koridoru nějaký kód bodu, který vytváří uzavřenou hranici. Jinak řečeno je nutné mít v šabloně typických řezů stejný kód na levé i pravé straně šablony.
    • MEZE KORIDORU - U této možnosti nemáme žádnou možnost, jak ovlivnit podobu hranice. Nemůžeme vytvořit např. povrch jízdních pruhů bez přilehlého svahování. I tak se ale jedná o pravděpodobně nejčastěji používaný typ hranice, jelikož ořízne povrch přesně dle nejzazší hranice koridoru, což je nejběžnější požadavek.

Možné situace

Na následujících řádcích se podíváme na možné situace, které mohou při přidávání hranic nastat (a které mě napadly).

STANDARDNÍ SITUACE
  • Jedna základna koridoru
  • Libovolné množství spojitých úseků (regionů) na základně
Zde je práce nejjednodušší. Můžeme zvolit libovolný typ hranice a pravděpodobně bychom neměli narazit na žádnou překážku.

PŘERUŠENÝ KORIDOR
  • Jedna základna koridoru
  • Více úseků (regionů) koridoru, mezi kterými je mezera
Přerušený koridoru

Zde bych v podstatě přepisoval starší článek a tak se na něj pouze odkáži. Ve zkratce můžete povrch v místě bez koridoru oříznout pomocí ručně nakreslené křivky, dle pomocného koridoru s hranicí nastavenou na typ "skrýt" nebo vytvořením dvou oddělených povrchů s hranicí typu "meze koridoru".

KORIDOR S VÍCE ZÁKLADNAMI
  • Dvě a více základen uvnitř jednoho koridoru
Koridor tvořený dvěma zákaldnami

Jakmile máme v jednom koridoru 2 a více základen, situace se zásadně zhorší. Možnost přidání hranice "automaticky" úplně zmizí a hranice typu "meze koridoru" prakticky nefunguje, protože povrch ořízne jen kolem první základny.
Jedinou možností je v tomto případě vytvoření dvou (nebo více) povrchů. Tyto povrchy mohou být klidně totožné (tvořené stejným kódem spojnice). Ke každému z těchto dvou povrchů pak přidáme hranici typu "interaktivně" nebo "z polygonu".

MOTÝLKOVÁNÍ A JINÉ NESTANDARDNÍ SITUACE
Zde je situace úplně nejhorší. Jakmile totiž na některém místě koridor tzv. motýlkuje, tak žádné hranice nefungují. Civil 3D vám je dovolí normálně přidat, ale bez jakéhokoliv efektu. Existuje však řešení, které není sice zrovna dokonalé, ale je funkční.

Tzv. motýlkování

Na kartě "Výchozí" rozbalíme panel "Vytvořit projekt", kde nalezneme funkci "Vytvořit hranici koridoru", případně "Vytvořit křivku z koridoru".

Vytvořit hranici z koridoru

Tato funkce nám kolem celého koridoru vykreslí klasickou křivku.

Vytvořená hranice

Na této křivce pak nalezneme místo, kde se křivka kříží. Toto křížení pak odstraníme standardními příkazy AutoCADu (OŘEŽ, ZAOBLI, ...). Až na křivce nebude žádné křížení, můžeme ji přidat jako hranici k povrchu z koridoru. Provést to můžeme klidně i v prospektoru v definicích povrchu.

Přidání křivky jako hranice typu vnější přes prospektor

A jsme tam, kde jsme chtěli být...

Opravená hranice použitá pro oříznutí

Nevýhodou tohoto postupu je, že hranice není dynamická a při změně koridoru ji musíme vytvořit znovu. Je to ale poměrně rychlá operace a především - funguje opravdu vždy, spolehlivě a je velice univerzální. 



úterý 6. října 2015

Souhrn hlavních novinek pro Civil 3D za poslední dobu

V dnešním článku si představíme nedávno představené novinky týkající se AutoCADu Civil 3D 2016. Konkrétně se jedná o Productivity Pack 1, Transportation Extension a Service Pack 1 pro AutoCAD.

Service pack 1 pro AutoCAD 2016

Na konci září byl vydán jednotný Service Pack 1 pro AutoCAD 2016 a produkty založené na AutoCADu 2016, včetně Civilu 3D.

Service Pack přináší především oficiální kompatibilitu s Windows 10 a opravuje značné množství chyb, z nichž některé byly poměrně zásadní. Pro příklad lze jmenovat padání aplikace při připojení většího množství výkresů přes externí reference nebo při připojení většího množství rastrových obrázků.

Service pack 1 můžete stáhnout a nainstalovat pomocí Autodesk Application Manager nebo třeba ze sekce download na cadforum.cz. Plný seznam oprav a změn můžete nalézt např. zde.

Productivity Pack 1

Na blogu jsme také ještě nestihli napsat o novinkách, které přinesl první Productivity Pack.

Productivity pack 1

Za hlavní novinku lze asi označit nástroj na vytváření železničních výhybek a křižovatek. K dispozici máte předpřipravených několik desítek těchto objektů a to včetně výhybek transformovaných. V případě potřeby si pak můžete snadno připravit i vlastní výhybky pomocí dodaného katalogu. Výsledkem vložení výhybky je zakreslení nové trasy, popisků a doplňkové geometrie pomocí entit AutoCADu.

Katalog výhybek

Další užitečnou novinkou může být převod objektu potrubních sítí z Civil 3D na SOLID, neboli 3D těleso AutoCADu. Zjednodušuje se tak přenos do ostatních aplikací, jako např. Autodesk Navisworks.

Nově můžete vytvářet také tzv. kartogramu, neboli výkaz o zemních úpravách mezi dvěma povrchy.

Kartograma

Pak nám z productivity packu zbývá už jen editor polygonového pořadu a nástroje pro přenášení dat mezi Civil 3D a produkty od společnosti Bentley.

Transportation Extension

O tomto doplňku již Martin Folber jednou, kdysi dávno, na blog psal. A byl z představeného dopraváckého balíčku poněkud rozpačitý. Já se tentokrát nebudu tolik rozepisovat a shrnu to tak, že se v tomto ohledu prakticky nic nezměnilo. Některé funkce jsou stejné jako v popisované verzi 2011, některé zmizely, pár jich přibylo.

Transportation extension

Zaujaly mě snad jen dvě funkce:

1. Report vypisující vzdálenosti mezi dvěma trasami v zadaném intervalu.
2. Report generující *.doc s vytyčením zvolených spojnic včetně obrázku

Report pro linku s kódem "Plan"