Historie Civilu 3D aneb jak to všechno začalo...

Pokud se v tomto blogu budeme zabývat pogramem AutoCAD Civil 3D, možná by bylo na místě zmínit se trochu o jeho historii a jak tento produkt vlastně vznikl... Budu čerpat z možných internetových zdrojů, tak případné nesrovnalosti prosím omluvte.

V roce 1992 americká společnost Autodesk (založená 1982) kupuje jinou společnost - Softdesk - s vyhlídkou budoucích vertikálních aplikací v oboru stavebnictví. Výsledkem tohoto spojení se staly aplikace Architectural Desktop a Land Development Desktop. Oba produkty se pak nezávisle vyvíjely. Ale zpátky k Civilu 3D.

První jakási demoverze Civilu 3D 2004 s kódovým jménem "Vine" (přel. réva/popínavá rostlina - na co při tom pojmenovávání asi mysleli?) se objevila na podzim roku 2003 a jejím záměrem bylo představit tuto aplikaci odborným uživatelům, kteří si ji mohli napoprvé osahat a otestovat.

V ten slavný den 7.září 2004 poté Autodesk oznámil první komerční verzi produktu Autodesk Civil 3D 2005 (kódové jméno Dozer, podle postav z filmu MATRIX, pro zajímavost uvedu i ostatní jména pro AutoCAD: Neo, Map...Trinity atd., je vidět, že tento kultovní film zamával kde s kým). Tato oficiální verze obsahovala známé AutoCADovské prostředí, flexibilní objektové styly, bylo možné načítat body a vytvářet povrchy, navrhovat směrové i výškové vedení, vykreslovat příčné řezy atd. Prostě obsahovala funkce, které dnes už dobře známe. A pak už to šlo ráz naráz.

Verze Autodesk Civil 3D 2006 vydána na jaře 2005 v USA a v Evropě o trochu později, byla poprvé k dispozici i v češtině zatím bez českého "Country Kitu". Obsahovala funkce pro potrubní systémy, multiuživatelský přístup k databázi bodů, profilů a ploch, nové funkce pro modelování koridorů, API rozhraní atd. Bohužel překlad se moc nepovedl, a tak jsme se někdy dozvídali všelijaké věci... Uvidíme co další rok.

Autodesk Civil 3D 2007 už na tom byl o poznání lépe. Objevila se tu konečně snaha o českou lokalizaci, zatím jen "v plenkách", ale nějak se začít prostě musí. Horko těžko byl sestaven také první český Country Kit. Aplikace byla doplněna o zeměměřičské funkce (import, vytváření, editace měřených dat) - modul Survey. A byly vylepšeny stávající funkce pro trasy - směrová řešení (geometrie trasy, přechodnice), výšková řešení v profilech, víceuživatelská podpora projektů, potrubní sítě a řády, grafické editační funkce modelování koridorů (styly, řezy), nové anotační a profilové funkce, nástroje pro zpřesnění reprezentace povrchu atd. Objevila se také podpora pro málo známou novinku - řešení správy dat uvnitř pracovního týmu pomocí Autodesk Vault... A co nám přinesla verze 2008?

Verze AutoCAD Civil 3D 2008 nám mimo jiné, jak sami vidíte, přinesla i změnu jména. Pro ty, kteří jsou už článkem unavení, ale dočetli ho až sem, za odměnu naznačím..., že z Autodesk Civil 3D se stal AutoCAD Civil 3D. Po pravdě řečeno, ani nevím proč, ale určitě to mělo nějaké marketingové výhody... Lokalizace se zase trochu přiblížila jazyku, kterým se u nás opravdu mluví a Country Kit také nabyl něco do objemu. Hlavu nám pořádně zamotal nový volitelný způsob velikosti anotací (kóty, texty, bloky šrafy). Modří už určitě budou vědět, když naznačím volba "Poznámka" z angl. "Annotative". Ale zpět k novinkám. Objevilo se zjednodušené uživatelské rozhraní, urychlení některých funkcí, řada nových funkcí pro body, křivky a plochy, nové podsestavy modelování koridorů, nové funkce pro řezy, svahování a parcely, začišťování trubních sítí, extrahování dat, export/import Google Earth atd. Z praktického hlediska bych vyzdvihnul hlavně ony anotace, operace s návrhovými liniemi a vylepšené zpracování příčných řezů a ještě třeba datové zkratky. Konečně jsem se dostal do současnosti, kdy tu máme ještě horkou novinku v podobě AutoCAD Civil 3D 2009.

První, co zřejmě každého napadne při pohledu na nový AutoCAD Civil 3D 2009, je grafická změna uživatelského prostředí v omalovánky s ribbony (pásy karet) ve stylu sady Office. Někomu se to může líbit, někomu ne, ale to už je věc názoru a hlavní je, že lze tyto vymoženosti vypnout. Konec konců je to otázka zvyku a to platí všeobecně pro všechny aplikace... Devítka přináší další novinky, kterými jsou např. podpora práce s velkými modely terénu (>1.6 mil.bodů), ořez terénu, plocha povodí, komunikace s geodetickými zařízeními (dálkoměry), aplikaci pro hydrologii a hydrauliku (Hydraflow), Survey Link, snazší modelování koridorů, svahování zemních těles, kritérii řízený návrh komunikací, optimalizace tras/nivelet, propojení xrefů, hmotnice, přesuny hmot, posuzování návrhových parametrů silnic, rozšíření zástupců dat a Vaultu atd. Z praxe bych vyzdvihnul ořezávání terénu, modelování hran koridoru z AutoCAD křivek, dynamické propojení svahování a koridoru a vylepšené datové zkratky. Další novinky určitě zjistíte sami...

Abychom ale nezůstali jen u suchého dějeCivil3Dpisu, přikládám malý a jistě většině známý trik, jak zjistit verzi daného DWG výkresu dříve, než ho otevřeme (případně neotevřeme) v samotné Autodesk aplikaci:

Ve vašem souborovém manažeru (pokud ho používáte a teď nemyslím Průzkumníka), najedete kurzorem na soubor DWG, který vás zajímá, a stisknete klavesu F3 (Zobrazit). Objeví se hromada nesmyslů, ale vás zajímá jen prvních 6 znaků - viz následující klíč:

AC1021 .....AutoCAD 2007/2008/2009
AC1018 .....AutoCAD 2004/2005/2006
AC1015 .....AutoCAD 2000/2000i/2002
AC1014 .....verze AutoCAD 14

Starší formáty se dnes asi už nepoužívají.

Slibuji, že příště snad budou i obrázky :)

Komentáře