Nebo spíš vidíte...? Kdo mě znáte, tak víte, že jsem trochu skeptický k některým novým Civil 3D funkcím. Minulý týden jsme narazili na funkci, která mě ale naopak docela přesvědčila. Šlo o kontrolu viditelnosti. Tyto nové příkazy byly napoprvé představeny v SAPu k C3D 2010, ve verzi C3D se už staly její součástí.
Představme si situaci, kdy máme letiště a nový radar s určitým rádiusem dosahu a protřebujeme zjistit, z kterých míst bude radar (vysílač) viditelný a kde se už pohybujeme v radiovém stínu. K této analýze je třeba znát polohu radaru, jeho výšku, rádius ale hlavně okolní terén včetně výšek všech budov. Civil 3D se pak už postará o zbytek.
Jak tedy postupovat?
1) S problémem jak rychle sehnat digitální model terénu tak velkého území (třeba i 7x7 km) pomohou naši oblíbení Plex.Earth Tools. Ty umožnují stáhnout rastr výškových bodů z Google Earth v požadované rozteči a vybrané oblasti (2D křivka / kružnice)
2) Z těchto bodů vytvořím nový C3D povrch > Definice > Výkresové objekty > Body. Nestojí to za obrázek, jsou to základy, které doufám všichni ovládáte. Tento povrch bude fungovat jako stávající terén.
3) Nadmořské výšky budov... to nebude tak jednoduché, pokud je nemáte z nějaké GISové databáze. Jinak bude muset stačit pouze odhad. V tomto konkrétním příkladě jsme měli k dipozici data v Autodesk geoprostorové databázi SDF jako polygony s atributem nadmořské výšky. Stejně tak může posloužit formát SHP.
Použili jsme trik s příkazem MAPIMPORT a polygony naimportovali jako uzavřené křivky s atributy. Na ty atributy nesmíme zapomenout, výška se schovává právě tam.
4) Do výkresu s terénem jsme přes mapovské Externí dotazy vykreslili obrysy budov jako uzavřené křivky. Pozor! Během dotazování jsme zároveň změnili vlastnosti entit a zdvihu jsme přiřadili nadmořskou výšku z atributu. Takto jsme velmi rychle získali obrys všech střech.
5) Pokračujeme návrhem stěn. Lehce bych se odkázal na můj předchozí článek, kde je tato problematika probrána podrobněji. Ale pozor, budeme optimalizovat postup a to docela hodně. Abychom vytvořili stěnu v povrchu, potřebujeme 2 křivky. První na terénu a druhou ve výšce střechy. Jak ale udělat ekvidistantu (OFFSET) hromadně u všech křivek najednou? AutoCAD to totiž standardně neumožňuje. Jednoduše - použijeme geniální lispík XOffset viz sekce Download. Ten totiž umí udělat hromadně ekvidistantu ke všem označeným křivkám najednou s volbami: o kolik, dovnitř nebo ven, vymazat stávající... ale hlavně uložit právě odsazené nové křivky do aktuální hladiny.
6) Vyizolujeme odsazené objekty a hromadně převedeme 2D křivky na 3D křivky. Důvod je jednoduchý, budeme je pokládat na terén.
7) Teď už to půjde ráz naráz. Necháme si vytvořit prázdný povrch Budovy. V definci povrchu vložíme 2d křivky se zdvihem a 3D křivky položené na terén jako povinné spojnice typu STANDARD. Z webináře určitě víte proč. A povrch Budovy ořízneme podle postupu v tomto článku (od bodu 7).
8) Vytvoříme další prázdný povrch Terén+Budovy a přes Úpravy vložíme postupně povrh Terén a poté Budovy. Zaleží na pořadí.
9) Tento výsledný povrch je právě určen pro analýzu viditelnosti. Tu najdeme v ribonu zde:
Vybereme povrch, polohu vysílače (radaru), jeho výšku a rádius. A analýza ve formě šraf dopadne nějak takto:
Barvičky znamenají toto:
zelená = objekt radaru je viditelný v celé své výšce
žlutá = objekt radaru je viditelný částečně
červená = objekt radaru není viditelný
Tato funkce by se mohla stejně dobře uplatnit i v armádě, u telekomunikačních společností (BTS, spoje náročné na přímou viditelnost) nebo třeba k vhodnému umístění větrných elektráren.
Představme si situaci, kdy máme letiště a nový radar s určitým rádiusem dosahu a protřebujeme zjistit, z kterých míst bude radar (vysílač) viditelný a kde se už pohybujeme v radiovém stínu. K této analýze je třeba znát polohu radaru, jeho výšku, rádius ale hlavně okolní terén včetně výšek všech budov. Civil 3D se pak už postará o zbytek.
Jak tedy postupovat?
1) S problémem jak rychle sehnat digitální model terénu tak velkého území (třeba i 7x7 km) pomohou naši oblíbení Plex.Earth Tools. Ty umožnují stáhnout rastr výškových bodů z Google Earth v požadované rozteči a vybrané oblasti (2D křivka / kružnice)
2) Z těchto bodů vytvořím nový C3D povrch > Definice > Výkresové objekty > Body. Nestojí to za obrázek, jsou to základy, které doufám všichni ovládáte. Tento povrch bude fungovat jako stávající terén.
3) Nadmořské výšky budov... to nebude tak jednoduché, pokud je nemáte z nějaké GISové databáze. Jinak bude muset stačit pouze odhad. V tomto konkrétním příkladě jsme měli k dipozici data v Autodesk geoprostorové databázi SDF jako polygony s atributem nadmořské výšky. Stejně tak může posloužit formát SHP.
Použili jsme trik s příkazem MAPIMPORT a polygony naimportovali jako uzavřené křivky s atributy. Na ty atributy nesmíme zapomenout, výška se schovává právě tam.
4) Do výkresu s terénem jsme přes mapovské Externí dotazy vykreslili obrysy budov jako uzavřené křivky. Pozor! Během dotazování jsme zároveň změnili vlastnosti entit a zdvihu jsme přiřadili nadmořskou výšku z atributu. Takto jsme velmi rychle získali obrys všech střech.
5) Pokračujeme návrhem stěn. Lehce bych se odkázal na můj předchozí článek, kde je tato problematika probrána podrobněji. Ale pozor, budeme optimalizovat postup a to docela hodně. Abychom vytvořili stěnu v povrchu, potřebujeme 2 křivky. První na terénu a druhou ve výšce střechy. Jak ale udělat ekvidistantu (OFFSET) hromadně u všech křivek najednou? AutoCAD to totiž standardně neumožňuje. Jednoduše - použijeme geniální lispík XOffset viz sekce Download. Ten totiž umí udělat hromadně ekvidistantu ke všem označeným křivkám najednou s volbami: o kolik, dovnitř nebo ven, vymazat stávající... ale hlavně uložit právě odsazené nové křivky do aktuální hladiny.
6) Vyizolujeme odsazené objekty a hromadně převedeme 2D křivky na 3D křivky. Důvod je jednoduchý, budeme je pokládat na terén.
7) Teď už to půjde ráz naráz. Necháme si vytvořit prázdný povrch Budovy. V definci povrchu vložíme 2d křivky se zdvihem a 3D křivky položené na terén jako povinné spojnice typu STANDARD. Z webináře určitě víte proč. A povrch Budovy ořízneme podle postupu v tomto článku (od bodu 7).
8) Vytvoříme další prázdný povrch Terén+Budovy a přes Úpravy vložíme postupně povrh Terén a poté Budovy. Zaleží na pořadí.
9) Tento výsledný povrch je právě určen pro analýzu viditelnosti. Tu najdeme v ribonu zde:
Vybereme povrch, polohu vysílače (radaru), jeho výšku a rádius. A analýza ve formě šraf dopadne nějak takto:
Barvičky znamenají toto:
zelená = objekt radaru je viditelný v celé své výšce
žlutá = objekt radaru je viditelný částečně
červená = objekt radaru není viditelný
Tato funkce by se mohla stejně dobře uplatnit i v armádě, u telekomunikačních společností (BTS, spoje náročné na přímou viditelnost) nebo třeba k vhodnému umístění větrných elektráren.
Komentáře
Okomentovat