Předpokládejme, že máme již stávající a upravený povrch. Prohloubený povrch koryta jsme získali pomocí modelování koridoru. Jeho samotné vytvoření je ale nad rámec tohoto článku. Jak tedy pokračovat?
1) Vytvoříme si objemový model povrchu TIN, pokud někteří z vás už trochu pozapomněli, tak se zkuste podívat na následující tip, který by vám mohl trochu osvěžit paměť.
2) Analýzou hypsometrie objemového povrchu s nastavením pouze kladného (zeleně=bez úprav) a záporného (červeně=prohrábky) rozsahu získáme půdorysnou představu o velikosti zemních prací.
3) Pro další práci potřebujeme získat obrys prohrábek. Nastavíme tedy styl zobrazení objemového povrchu zhruba takto:
s tím, že uživatelské vrstevnici přidělíme výšku 0, abychom získali křivku na hraně mezi stávajícím a upraveným terénem.
4) Vyextrahujeme pouze uživatelské vrstevnice. A objemový model povrchu si můžeme, ale nemusíme dočasně vypnout. Křivky, které po extrakci vzniknou, přiřadíme raději do jiné speciální hladniny "Obvod_prokopavka"
5) Podobně jako v kroku 4 vyextrahujeme hranici upraveného povrchu.
6) Teď to přijde... U upraveného povrchu prokopávek přidáme v definici vyextrahovanou křivku jako hranici typu Skrýt.
7) Už připravené hraniční, v mém případě žluté, křivky vybereme a podobně jako v předchozím kroku je přidáme jako hranice k upravenému povrchu prohrábek. Ale POZOR - tentokrát jako hranice typu Ukázat.
Doufám, že se kouzlo podařilo a získali jste tak vyizolované prokopávky.
8) Držte si klobouky i myši, protože kouzlíme dál. Takto upravený povrch prokopávek vložíme do stávajícího povrchu, abychom tak získali výslednou triangulaci pro její analýzu v HEC-RASu.
a povrch prohrábek vložíme.
Pěkný "prohrabaný" výsledek by měl vypadat asi takto:
Nyní již stačí vytvořit stopy příčných řezů a můžeme vesele exportovat do HEC-RASu. O tom podrobněji zase někdy jindy...a hlavně, ať z vás nikomu nehrabe :)
1) Vytvoříme si objemový model povrchu TIN, pokud někteří z vás už trochu pozapomněli, tak se zkuste podívat na následující tip, který by vám mohl trochu osvěžit paměť.
2) Analýzou hypsometrie objemového povrchu s nastavením pouze kladného (zeleně=bez úprav) a záporného (červeně=prohrábky) rozsahu získáme půdorysnou představu o velikosti zemních prací.
3) Pro další práci potřebujeme získat obrys prohrábek. Nastavíme tedy styl zobrazení objemového povrchu zhruba takto:
s tím, že uživatelské vrstevnici přidělíme výšku 0, abychom získali křivku na hraně mezi stávajícím a upraveným terénem.4) Vyextrahujeme pouze uživatelské vrstevnice. A objemový model povrchu si můžeme, ale nemusíme dočasně vypnout. Křivky, které po extrakci vzniknou, přiřadíme raději do jiné speciální hladniny "Obvod_prokopavka"
5) Podobně jako v kroku 4 vyextrahujeme hranici upraveného povrchu.
6) Teď to přijde... U upraveného povrchu prokopávek přidáme v definici vyextrahovanou křivku jako hranici typu Skrýt.
7) Už připravené hraniční, v mém případě žluté, křivky vybereme a podobně jako v předchozím kroku je přidáme jako hranice k upravenému povrchu prohrábek. Ale POZOR - tentokrát jako hranice typu Ukázat.
Doufám, že se kouzlo podařilo a získali jste tak vyizolované prokopávky.8) Držte si klobouky i myši, protože kouzlíme dál. Takto upravený povrch prokopávek vložíme do stávajícího povrchu, abychom tak získali výslednou triangulaci pro její analýzu v HEC-RASu.
a povrch prohrábek vložíme.Pěkný "prohrabaný" výsledek by měl vypadat asi takto:
Nyní již stačí vytvořit stopy příčných řezů a můžeme vesele exportovat do HEC-RASu. O tom podrobněji zase někdy jindy...a hlavně, ať z vás nikomu nehrabe :)
Komentáře
Okomentovat