1) Vytvoříme si objemový model povrchu TIN, pokud někteří z vás už trochu pozapomněli, tak se zkuste podívat na následující tip, který by vám mohl trochu osvěžit paměť.
2) Analýzou hypsometrie objemového povrchu s nastavením pouze kladného (zeleně=bez úprav) a záporného (červeně=prohrábky) rozsahu získáme půdorysnou představu o velikosti zemních prací.
3) Pro další práci potřebujeme získat obrys prohrábek. Nastavíme tedy styl zobrazení objemového povrchu zhruba takto:
s tím, že uživatelské vrstevnici přidělíme výšku 0, abychom získali křivku na hraně mezi stávajícím a upraveným terénem.4) Vyextrahujeme pouze uživatelské vrstevnice. A objemový model povrchu si můžeme, ale nemusíme dočasně vypnout. Křivky, které po extrakci vzniknou, přiřadíme raději do jiné speciální hladniny "Obvod_prokopavka"
5) Podobně jako v kroku 4 vyextrahujeme hranici upraveného povrchu.
6) Teď to přijde... U upraveného povrchu prokopávek přidáme v definici vyextrahovanou křivku jako hranici typu Skrýt.
7) Už připravené hraniční, v mém případě žluté, křivky vybereme a podobně jako v předchozím kroku je přidáme jako hranice k upravenému povrchu prohrábek. Ale POZOR - tentokrát jako hranice typu Ukázat.
Doufám, že se kouzlo podařilo a získali jste tak vyizolované prokopávky.8) Držte si klobouky i myši, protože kouzlíme dál. Takto upravený povrch prokopávek vložíme do stávajícího povrchu, abychom tak získali výslednou triangulaci pro její analýzu v HEC-RASu.
a povrch prohrábek vložíme.Pěkný "prohrabaný" výsledek by měl vypadat asi takto:
Nyní již stačí vytvořit stopy příčných řezů a můžeme vesele exportovat do HEC-RASu. O tom podrobněji zase někdy jindy...a hlavně, ať z vás nikomu nehrabe :)
Žádné komentáře:
Okomentovat