Dobrý den,
rád bych dnes ukázal pár triků a tipů, se kterými jsme se setkali a které nemusí být na první pohled zřejmé. Článek se bude věnovat vytváření sestav pro koridor a ukáže vám, čeho můžete dosáhnout zvolením vhodné podsestavy nebo jejím použitím v nestandardních případech. A bude dost nabitý. Jdeme na to!
rád bych dnes ukázal pár triků a tipů, se kterými jsme se setkali a které nemusí být na první pohled zřejmé. Článek se bude věnovat vytváření sestav pro koridor a ukáže vám, čeho můžete dosáhnout zvolením vhodné podsestavy nebo jejím použitím v nestandardních případech. A bude dost nabitý. Jdeme na to!
1) Rekonstrukce, jež ignoruje navrženou niveletu
Při naší rekonstrukci známe výšky hran komunikace a známe i niveletu stávajícího stavu, kterou si můžeme do jisté míry upravit. V obloucích budeme chtít, aby byl sklon vozovky jednotný a tak nějak ignoroval niveletu, ve které by vznikal zlom.
Jak na to? Možností je více.
a) použijeme jednu podsestavu - tu naší novou, která umí cílovat na obě strany.
 |
| Celá sestava je velmi jednoduchá - jediný pruh |
Nenechte se zmást, nastavil jsem jí pouze režim - sirka - a proto se nevykresluje jako jízdní pruh. Obě její strany zacílujeme na hrany komunikace a ejhle. Podsestava vytvoří vozovku a vesele si ignoruje naší niveletu. Dělá si zkrátka co chce.
 |
| Výsledek v koridoru, niveleta v ose je pod krytem |
b) můžeme si trochu pomoci všeobecnou sirkou, za kterou připojíme nějaký jiný pruh. Sirku zacílujeme na pravou hranu. Pruh cílujeme na levou. Opět se dostaneme ke stejnému výsledku. Místo jedné podsestavy jsme však použili dvě.
 |
| Sestava - dvě sirky a pruh |
Jen tak pro připomenutí, nebo potrápení mozkových závitů. Na prvním obrázku z editoru příčných řezů jsem použil tuto sestavu -
NapojeníŠířkySklonu (2m) pak NapojeníŠířkySklonu (3m) a JízdníPruh.
 |
| V koridoru - SirkaSklon |
Na druhém obrázku je pak výsledek při použití
NapojeníŠířkySklonu (2m) + NapojeníOdsazeníSklonu (3m) a JízdníPruh.
 |
| V koridoru - při OdsazeníSklon |
V obou případech je součet pomocných sirek 5m. Nejsou nijak šířkově cílované. Proč je ale výsledek rozdílný? Víte to někdo? Určitě ano.
2) Zrcadlení umí divy
Víme, že podsestavy se zrcadlí přes své speciální příkazy. Jaké máme ale možnosti? Zkuste si ozrcadlit třeba svahovací podsestavu kolem jejího vkládacího bodu. Vyskočí na váš hláška, že ji zrcadlíte na stejnou stranu. A ejhle. Podsestava se vloží na stejný bod, jen svahuje doleva (pohybujeme se na pravé straně).
 |
| Zprava cílujeme doleva na povrch - třeba z pláně ke krytu? |
Zrcadlení na stejnou stranu používáme i ve výše zmíněném článku, abychom zajistili, že o sobě budou jednotlivé podsestavy vědět v rámci cílování.
3) Perlička na závěr
Určitě máte zafixováno, že podsestavy se mezi sebou posouvají jen speciálními příkazy pro to určenými. Co když vám ale řeknu, že můžete použít i klasický posun CADovský. A rozhodně nic nezkazíte. Kde to využít? Ukážu to na obrubníku, který se standardně vkládá přes jeden bod (křížek na obrázku). Obrubník jsem však posunul klasickým posunem na jeho spodní okraj.
 |
| Sestava s posunutým obrubníkem (vkládací bod standardně v poloze křížku) |
 |
| I při cílování se obrubník posouvá (jen je posunut o něco výše) |
Jaký to bude mít vliv? Civil si stále myslí, že je obrubník připojen za vkládací bod. Na tom nic nezměníme. Při cílování se tedy bude hýbat tak, jak jsme zvyklí s tím, že si svou relativní posunutou polohu zachová. V tomto případě jsme si tak jednoduše změnili vkládací bod a nic se nestalo. V jiných případech však pozor - vždy musíte vědět, co děláte!
Komentáře
Okomentovat