Tentokrát zase něco pro vodaře. Nedávno jsem byl požádán jedním budějovickým hydrokolegou o postup řešení při zaúsťování přítoků do hlavního říčního koryta. Lze zjednodušeně říci, že se vlastně jedná o T-křižovatku, a tak jsem se rozhodl vyzkoušet novou funkci C3D 2010 pro tvorbu křižovatek. Celý průvodce křižovatkou je na můj vkus až moc "ukecaný", ale přesto zkusme to...
1) Připravíme si trasy a nivelety hlavního toku a také přítoku.
2) Je potřeba nadefinovat si tvary vzorových příčných řezů, které mohou při křížení toku s přítokem nastat. V tomto případě jsem zvolil raději jednodušší variantu. Pozorně se podívejte na následující obrázek. Všechny vzoráky byly vytvořeny z modrých sirek z kombinace NapojeníŠířkyASklonu a NapojeníNaSklonKPovrchu.
Zkuste všechny vzoráky i podsestavy nějak geniálně pojmenovat...něco jako:
3) Je možné si také připravit trasy nebo hrany meandrujícího levého a pravého dna, případně jejich nivelety. Křižovatkový čaroděj se na ně pak zeptá.
4) V ribbonu Výchozí, zvolíme tlačítko Křižovatka a zvolíme průsečík obou tras.
5) První dialog nastavíme takto, protože chceme zachovat průběžný sklon dna hlavního toku.
6) V následujícím dialogu můžeme mapovat trasy a profily.
POZOR generování podélných profilů v hraně zaoblení nefunguje úplně, jak má...lépe řečeno - funguje to jen ze směru hlavní tok => přítok. V opačném případě to dělá nesmysly, které musíme později upravit ručně.
7) V posledním dialogu je potřeba přiřadit jednotlivé vzorové příčné řezy. Z přiloženého obrázku je vidět, že překladatelé Autodesku neměli asi svůj den...
8) Získáme koridor křižovatky, z kterého si necháme vytvořit povrch.
To už vypadá docela dobře...co myslíte?
9) Pro jistotu si ale necháme vykreslit hrany dna zaoblení a s hrůzou zjistíme, že jeden profil nenavazuje správně. Chybu tedy napravíme vložením vrcholu výškového polygonu. Vysledek by měl dopadnout takto.
10) Teprve nyní je koridor křížení OK. Doplníme ještě regiony před přítokem a za přítokem.
A jednoduché zaústění je hotové... Objekt křižovatky není určitě dokonalý, ale jistým způsobem vám to práci ušetřit může. Zvláště pokud se přítoky na trase vyskytují vícekrát.
1) Připravíme si trasy a nivelety hlavního toku a také přítoku.
2) Je potřeba nadefinovat si tvary vzorových příčných řezů, které mohou při křížení toku s přítokem nastat. V tomto případě jsem zvolil raději jednodušší variantu. Pozorně se podívejte na následující obrázek. Všechny vzoráky byly vytvořeny z modrých sirek z kombinace NapojeníŠířkyASklonu a NapojeníNaSklonKPovrchu.
Zkuste všechny vzoráky i podsestavy nějak geniálně pojmenovat...něco jako:
3) Je možné si také připravit trasy nebo hrany meandrujícího levého a pravého dna, případně jejich nivelety. Křižovatkový čaroděj se na ně pak zeptá.
4) V ribbonu Výchozí, zvolíme tlačítko Křižovatka a zvolíme průsečík obou tras.
5) První dialog nastavíme takto, protože chceme zachovat průběžný sklon dna hlavního toku.
6) V následujícím dialogu můžeme mapovat trasy a profily.
POZOR generování podélných profilů v hraně zaoblení nefunguje úplně, jak má...lépe řečeno - funguje to jen ze směru hlavní tok => přítok. V opačném případě to dělá nesmysly, které musíme později upravit ručně.
7) V posledním dialogu je potřeba přiřadit jednotlivé vzorové příčné řezy. Z přiloženého obrázku je vidět, že překladatelé Autodesku neměli asi svůj den...
8) Získáme koridor křižovatky, z kterého si necháme vytvořit povrch.
To už vypadá docela dobře...co myslíte?9) Pro jistotu si ale necháme vykreslit hrany dna zaoblení a s hrůzou zjistíme, že jeden profil nenavazuje správně. Chybu tedy napravíme vložením vrcholu výškového polygonu. Vysledek by měl dopadnout takto.
10) Teprve nyní je koridor křížení OK. Doplníme ještě regiony před přítokem a za přítokem.
A jednoduché zaústění je hotové... Objekt křižovatky není určitě dokonalý, ale jistým způsobem vám to práci ušetřit může. Zvláště pokud se přítoky na trase vyskytují vícekrát.
Komentáře
Okomentovat