čtvrtek 14. května 2015

Není staveniště jako staveniště

Pro zkušené zemaře či vodaře je podstata stavenišť v Civil 3D naprosto zřejmá a využívají ji při každodenní práci. Často jsou však představy uživatelů o staveništích poněkud zkreslené. Třeba silničáři je mnohdy vnímají pouze jako prvek pro zorganizování více částí projektu, např. dle jednotlivých stavebních objektů. On k tomu zvláště ten název "staveniště" hodně svádí. Jejich hlavní význam ale leží trochu jinde...

Staveniště v Civil 3D slouží především k určení toho, které objekty se budou vzájemně ovlivňovat a které ne. Hovoříme zde o objektech, které nalezneme v prospektoru po rozbalení sekce "Staveniště", tedy trasy, návrhové linie, parcely a zemní tělesa. Z hlediska použití si ono ovlivňování rozdělíme na parcely a modelování terénu.

Parcely

Parcely je možné v Civil 3D tvořit jednak speciálními nástroji pro tvorbu parcel, tak trasami. Právě z tohoto důvodu je možné určovat staveniště i u tras. Jak staveniště v tomto případě fungují si můžeme vyzkoušet tak, že několik parcel překřížíme trasou nacházející se na shodném staveništi jako parcely a trasou, nacházející se na jiném staveništi (nebo žádném). Výsledek je dobře patrný na následujícím obrázku.

Trasa je na jiném staveništi než parcely a tudíž je neovlivňuje.

Trasa je na stejném staveništi jako parcely a tudíž je rozdělí.

Modelování terénu

U modelování terénu a výškového vedení návrhových linií je problematika o mnoho zajímavější. Na školeních vždy upozorňujeme, že pokud chcete vytvořit návrhové linie, které se kříží v různých výškách, musíte je dát do různých stavenišť, jinak se na jejich křížení vytvoří neviditelný bod, kde se obě linie spojí. A posluchači se pak diví, proč je to takto zkomplikované...

Zkusme se na to ale podívat z druhé strany. Automatická změna výšky jedné návrhové linie na základě úpravy výšek jiné linie je velice zajímavá a dobře využitelná. A co víc, tohoto automatického ovlivňování můžete využít i u zemních těles, ale také u kombinace zemních těles a návrhových linií. 

Ukázka jednoho z mnoha možných využití je na následujícím obrázku. Na něm je vidět navržený koridor tvořený komunikací s chodníkem a svahováním na jedné straně. Na druhé straně je pak svahování tvořeno ručně pomocí několika návrhových linií přidaných do povrchu jako povinné spojnice. Tyto linie jsou umístěny na stejném staveništi jako modrá návrhová linie, která je dynamicky spojená s koridorem. Díky tomu se svah drží koridoru a reaguje na jeho změny. (Omluvte prosím kostrbatost ručně tvořeného svahu, který je navržen jen velice narychlo pro ukázku )

Ukázka dynamického propojení ručně modelovaného svahu a koridoru

Myslím, že modelování terénu, při kterém můžete kombinovat funkce koridorů, návrhových linií, zemních těles a dalších funkcí je jedou z nejsilnějších stránek Civilu 3D. Ale až se správným používáním stavenišť je můžete využít naplno.

Žádné komentáře: