Zanesení linií do povrchu z koridoru

Povrch vytvořený z koridoru je věc, ke které obvykle směřuje snažení uživatele při návrhu jeho liniové stavby, ať už je to silnice nebo vodní tok. Umožňuje nám vypočítat kubatury, zobrazit vrstevnicový plán, okótovat v situaci libovolné místo atd. Jeho tvorba není složitá, ale relativně často se dostaneme k výsledku, který nesplňuje naše očekávání. Pak nastává ta složitější část - odhalit chybu a opravit ji. Dnes si ukážeme jednu z možných situací, které mohou nastat a jak se s ní vypořádat.

Jak je vidět na obrázku, máme pro ukázku vytvořený koridor jednoduché průsečné křižovatky. Jízdní pruhy a svahování jsou vytvořeny pomocí "modrých sirek" (NapojeníŠířkyASklonu, NapojeníNaSklonKPovrchu), mezi kterými je vložen CAD Studio silniční obrubník. Povrch z koridoru se obvykle vytváří přidáním příslušných kódů spojnic, v našem případě jednoho jediného kódu - Povrch.

Výsledek ale není přesně takový, jaký bychom si představovali a to konkrétně v místech, kde se obruba zaoblení blíží k hlavní komunikaci.

Proč k tomu došlo? Vysvětlení je jednoduché. Vzdálenost mezi po sobě jdoucími šablonami obrubníku (A) je větší, než vzdálenost k okraji hlavní silnice (B). Kvůli tomu se špatně pospojují trojúhelníky a tato nehezká věc je na světě.

Zároveň je však tato situace ukázkovým případem, kdy do tvorby povrchu zakomponovat ještě návrhové linie. Linie obrubníku jsou v koridoru tvořeny třemi body, které vidíme v šabloně typických řezů.

V nápovědě obrubníku zjistíme, že dva body na jeho vrchní straně mají kódy "HranObrubnikHorni" a "HranObrubnikRubHorni". Vkládací bod obrubníku okódovaný není. To však není žádný problém. Buďto okódujeme koncový bod jízdního pruhu nebo na vkládací bod obrubníku přidáme ještě podsestavu "OznačenýBod" a okódujeme tu. Všechny tři kódy pak přidáme do definice povrchu ve vlastnostech koridoru.

Po kliknutí na Ok a přebudování koridoru již bude křižovatka přímo dokonalá :-)