V minulém článku jsme popsali hlavní funkci stavenišť a stručně popsali jejich vliv na křížící se návrhové linie (nlinie). Tentokrát se na tuto problematiku podíváme trochu blíže, protože zde nalezneme i poněkud ukryté funkce.
(Pro účastníky našich webinářů je již před pár lety poodkryl Martin Fober. Webináře se věnovaly zemním tělesům a návrhovým liniím a jsou k dispozici na našem helpdesku)
Co se tedy stane, když nakreslíte dvě křížící se návrhové linie v rámci jednoho staveniště? V jejich průsečíku se automaticky vytvoří bod, který můžete vidět např. v editoru výšek.
Tento bod je v editoru symbolizován šedým trojúhelníčkem a jeho výšku nemůžete měnit. Ta je dána interpolací sousedních vrcholů naposledy vytvořené návrhové linie. Na přiloženém obrázku byla nakreslena nejdříve nlinie s výškou 10 na obou koncích. Poté byla nakreslena druhá linie jdoucí z výšky 50 do výšky 60. Průsečík s první nlinií je přibližně v její polovině a tudíž je výsledná výška tohoto bodu přibližně 55. Původní návrhová linie se díky tomuto křížení zlomila a uprostřed má výšku také téměř 55. Zjednodušeně řečeno je tedy řídící poslední nakreslená (nebo také upravená) návrhová linie a ostatní se ji přizpůsobí.
Už tohoto chování lze např. při modelování terénu pěkně využít. Nyní si ale ukážeme ještě velice pěknou a pěkně ukrytou funkčnost, která možnosti vzájemného provázání nlinií posune ještě dál. Jak jistě víte, návrhovým liniím lze přiřadit různé styly určující jejich vzhled v situaci, profilu či příčném řezu.
(Pro účastníky našich webinářů je již před pár lety poodkryl Martin Fober. Webináře se věnovaly zemním tělesům a návrhovým liniím a jsou k dispozici na našem helpdesku)
Co se tedy stane, když nakreslíte dvě křížící se návrhové linie v rámci jednoho staveniště? V jejich průsečíku se automaticky vytvoří bod, který můžete vidět např. v editoru výšek.
 |
| Ukázka křížení návrhových linií |
Tento bod je v editoru symbolizován šedým trojúhelníčkem a jeho výšku nemůžete měnit. Ta je dána interpolací sousedních vrcholů naposledy vytvořené návrhové linie. Na přiloženém obrázku byla nakreslena nejdříve nlinie s výškou 10 na obou koncích. Poté byla nakreslena druhá linie jdoucí z výšky 50 do výšky 60. Průsečík s první nlinií je přibližně v její polovině a tudíž je výsledná výška tohoto bodu přibližně 55. Původní návrhová linie se díky tomuto křížení zlomila a uprostřed má výšku také téměř 55. Zjednodušeně řečeno je tedy řídící poslední nakreslená (nebo také upravená) návrhová linie a ostatní se ji přizpůsobí.
Už tohoto chování lze např. při modelování terénu pěkně využít. Nyní si ale ukážeme ještě velice pěknou a pěkně ukrytou funkčnost, která možnosti vzájemného provázání nlinií posune ještě dál. Jak jistě víte, návrhovým liniím lze přiřadit různé styly určující jejich vzhled v situaci, profilu či příčném řezu.
 |
| Výběr stylu u nově vytvářené nlinie |
Jenže styly je možné využít také k určení priorit při křížení nlinií. Rozhodující tedy nebude poslední nakreslená nlinie, ale její styl a jeho pořadí vůči ostatním stylům. Ono pořadí lze stanovit po kliknutí pravým tlačítkem na sekci návrhové linie v prospektoru a výběrem položky "vlastnosti".
 |
| Určení pořadí stylů nlinií |
Ovládání v samotném okně vlastností nlinií je už velice intuitivní. Za velice šikovnou funkci považuji možnost odfiltrování ve výkresu nepoužitých stylů nlinií, čímž se určování pořadí krásně zpřehlední.
Pokud v Civil 3D modelujete povrchy pomocí nlinií a tuto funkčnost jste neznali, věřím, že si ji brzy oblíbíte a zakomponujete do vašeho workflow. Na závěr už jen stručné shrnutí chování křížících se nlinií:
- Nlinie mají shodný styl: rozhoduje poslední vytvořená (upravená) nlinie
- Nlinie mají různé styly: rozhoduje pořadí stylů určené v prospektoru
Komentáře
Okomentovat