pondělí 23. května 2022

Z trasy do příčného řezu v rekordním čase

Při práci s větším množství příčných řezů může být časově náročné dohledat právě ten, který je třeba upravit nebo zkontrolovat. Nejčastěji si pomůžeme hodnotou staničení řezu nebo jeho číslem. Můžeme jej vyhledat i v prospektoru. Existují i další možnosti, jak si ulehčit pátrání mezi příčnými řezy a vyhnout se zbytečnému posouvání a zoomování.

Prvním pomocníkem je trasovač staničení, který najdete na kartě Analyzovat. Vhodný je především pro ty, kteří jsou zvyklý pracovat ve více výřezech. Jde jej však použít i v jednom výřezu, pokud dostatečně oddálíte pohled do modelového prostoru. Vyzkoušejte jej také v kombinaci s podélným profilem.

Další metodou, jak se rychle přesouvat mezi trasou a zobrazením příčného řezu, jsou příkazy v místní nabídce. Vyberte stopu příčného řezu, klikněte pravým tlačítkem pro otevření nabídky, zvolte možnost přiblížit na zobrazení příčného řezu. Stejným způsobem můžete přeskočit ze zobrazení zpět na stopu.

čtvrtek 5. května 2022

Chartae Antiquae

Virtuální mapová sbírka

Zabýváte se ve své profesi urbanismem, ekologií nebo třeba kartografií? Jste architekti, krajináři či projektanti vodohospodářských a dopravních staveb? A využíváte ke své práci Map 3D nebo Civil 3D? Potom pro vás máme zajímavý tip na zdroj historických mapových podkladů. Na webovém portálu www.chartae-antiquae.cz najdete úctyhodnou sbírku digitalizovaných starých map, plánů a atlasů z různých mapových sbírek z celé ČR. 

Díky velkým měřítkům a detailnímu rozlišení je možné mapy použít k prostudování vývoje krajiny a osídlení, rozvoje vodní a cestní sítě a podobně. Mapy jsou georeferencované a přístupné přes webové mapové služby WMS. Lze je tak snadno podložit do cadu a využít je k práci. Více o vzniku a cílech celého projektu se dočtete na oficiálních stránkách. My se společně podívejme na postup připojení historické mapy do výkresu.

V první řadě si musíme vybrat mapový podklad. Doporučuji v mapě nazoomovat vaši zájmovou oblast a tím omezit množství nabízených map v pravé části okna. Dále můžeme použít filtr map podle data vydání a měřítka. Vybranou mapa následně otevřeme v novém okně.

Pro získání WMS adresy vybrané mapy použijeme Převod Zoomify do WMS. Odkaz na tuto službu najdete v menu Aplikace. Doporučuju ji otevřít v samostatném okně pro opakované použití. Dále je potřeba získat odkaz na vybranou mapu, který zkopírujeme z adresního řádku prohlížeče.

Vložíme odkaz námi vybrané mapy a zkontrolujeme dostupnost ve službě WMS. Pokud jsme měli šťastnou ruku a vybrali již georeferencovanou mapu, tak se objeví WMS adresa, kterou si zkopírujeme do schránky. V opačném případě lze mapu uživatelsky umístit příkazem Georeference. Celý postup spočívá v nastavení identických bodů v aktuální a historické mapě.

S WMS adresou míříme do Civilu, přesněji do palety datových připojení, kterou jsme otevřeli příkazem MAPCONNECT. Přidáme nové připojení WMS s URL adresou získanou z webového prohlížeče. Připojíme se bez uživatelského jména a hesla. Vybereme rastrový obrázek mapy ze zdrojů a přidáme jej do mapy.



Věřím, že tato služba najde využití i mezi našimi čtenáři. Nejspíš nebude tak populární jako katastrální mapa nebo ortofotomapa, ale u některých úloh ji jistě využijete. Napadá mě dnes časté obnovování původních koryt vodních toků, při kterých musí být historická mapa základním kamenem návrhu.