pátek 24. července 2015

Transformace souřadnic při importu bodů

V dnešním článku si ukážeme, jak provést v Civil 3D transformaci souřadnic při importu bodů a několik dalších operací s nimi. Ostatně jako většina článků z poslední doby je i tento psán na základě dotazu na helpdesku.

Zdrojovými daty byl v tomto případě textový soubor s body, ve kterém byly následující sloupce oddělené tabulátorem:

ČÍSLO BODU     ZEM. DÉLKA     ZEM. ŠÍŘKA   RYCHLOST     KURZ

Souřadnice bodů jsou zadány v souřadném systému WGS84 a cílem je převod těchto souřadnic do JTSK a spojení bodů křivkou v jejich pořadí.

Příprava před importem

První věcí, kterou musíme provést, je zadefinování nových vlastností pro body - kurz a rychlost. To provedeme v Toolbox v "Nastavení", kde rozbalíme "Bod", "Uživatelem definované klasifikace", klikneme pravým tl. myši na "Neklasifikováno", zvolíme "Nový" a dle obrázku vytvoříme novou vlastnost pro rychlost a analogicky pak i pro kurz.

Vytvoření nové vlastnosti bodů - rychlost a kurz

Druhou operací nutnou provést před spuštěním importu je nastavení souřadného systému našeho výkresu. Tedy systému, do kterého budeme transformovat. To provedeme výběrem možnosti "Upravit nastavení výkresu..." po kliknutí pravým. tl. myši na název výkresu v "Nastavení".

Nastavení souřadného systému výkresu

Import

Nyní už můžeme konečně přistoupit k samotnému importu bodů s transformací. Na kartě "Vložit" vybereme "Body ze souboru", čímž vyvoláme dialog pro import bodů a načteme náš textový soubor. Pak klikneme na terčík s tužtičkou, kde zvolíme "Nový" a "Uživatelský soubor bodů". V něm nastavíme správně oddělovač, všechny sloupce dle našeho textového souboru a nesmíme hlavně zapomenout kliknutím na symbol sféry zvolit souřadný systém bodů - tedy WGS84.

Vlastní formát souboru bodů 

Povšimněte si vybraných názvů sloupců. Zde mi překladatel Civilu 3D pěkně zatopil. Nejdříve totiž pro zeměpisnou délku vyberete sloupec "Zeměpisná délka ve stupních", jenže položku "Zeměpisná šířka ve stupních" byste hledali marně a musíte zvolit "DECDEG Zeměpisná šířka". Asi pro zmatení nepřítele :-)

Pak se vrátíme do dialogu pro vložení bodů, kde si zvolíme náš nově vytvořený formát bodů, necháme si body vložit do nové skupiny bodů a nezapomeneme ve spodní části okna zaškrtnout "Provést transformaci souřadnic, je-li to možné", aby byla transformace provedena. Po kliknutí na OK již dojde ke vložení bodů přesně tam, kde mají v JTSK být.

Dialog importu bodů (data od zákazníka jsou úmyslně skryta)

Konečné úpravy

Za závěr provedeme spojení bodů křivkou v jejich pořadí. Toho lze snadno docílit pomocí transparentních příkazů. Spustíme tedy kreslení křivky a před zadáním prvního bodu vybereme transparentní příkaz "Číslo bodu" ('PN na příkazové řádce). Následně již do příkazové řádky zadáme rozsah bodů. Např. 1-1145.
Po úpravě stylu popisku bodů pak můžeme získat i poměrně pěkný výstup, kdy nám u každého bodu ukazuje šipka kurz a její délka symbolizuje rychlost.

Naimportované body



čtvrtek 9. července 2015

Jak přenést klopení z výkresu do výkresu

Dnešní tip není z mé hlavy, ale poradil mi ho šikovný uživatel Civilu a zároveň bývalý spolužák z Dopravky, čímž Tě, Mirku, tímto zdravím...:)

Pokud řešíte úlohu jak dostat trasu z jednoho výkresu do jiného, tak většinou nemáte problém přes export do formátu LandXML. Potíž ale nastane v momentě, kdy jsme do trasy vložili klopení. Uveďme jednoduchý příklad:
Vlastní Civil 3D není schopen do souboru LandXML klopení korektně zapsat a nám pak nezbude než celou tu úžasnou tabulku znovu "předatlit"...

Naštěstí je tu ještě jiná cesta - a to pomocí datových zkratek. Založíme tedy novou projektovou složku, do které vytvoříme datovou zkratku na trasu.
Pak už jen výkres s trasou uložíme a zavřeme. Následně založíme na správné šabloně nový výkres a uložíme pod novým názvem. Nakonec stačí jen trasu šalamounským příkazem "Podporovat" vložit "natvrdo" do výkresu. Jak je patrno z názvu příkazu, je to takový překladatelský oříšek...a člověk je až mile překvapen, co to vlastně dělá...

S trasou se právě na rozdíl od LandXML metody přenese korektně i celá tabulka klopení.
Postup není zase tak těžký a  hlavně to funguje! Nicméně v některých našich dalších Civil Tools bych si tuto celou operaci představoval jako jeden příkaz.

pondělí 29. června 2015

Klopení směrově rozdělené komunikace pomocí Civil Tools

Dnešní článek opět vzniká na podnět jednoho ze zákazníků, který si přál klopit směrově rozdělenou komunikaci s několika konkrétními požadavky...

Zadání znělo tak, že navržena bude osa středního dělícího pásu a jeho niveleta. Výšky této nivelety budou aplikovány na osy obou jízdních pásů, které se budou kolem svých vlastních os klopit. Střední dělící pás se pak bude jízdním pásům přizpůsobovat.

Problém jsme nakonec vyřešili za pomoci funkce klopení, která je součástí balíčku CAD Studio Civil Tools. Ačkoliv je samotné zadání klopení v tomto případě trošku pracnější, lze obdobným způsobem za pomoci Civil Tools zařídit prakticky jakýkoliv typ klopení směrově rozdělené komunikace. Postup popíši pouze stručně pomocí hlavních kroků a na konkrétní návrh se můžete podívat opět ve videu.

Postup:
  1. Návrh trasy a podélného profilu středního dělícího pásu
  2. Vytvoření odsazených tras definujících osy jízdních pásů
  3. Vytvoření pomocného koridoru a povrchu pro přenesení výšek na odsazené trasy
  4. Říznutí pomocného povrchu oběma odsazenými trasami
  5. Změna typu odsazených tras na typ "osa trasy" (tím bohužel ztrácíme dynamické propojení s původní trasou, ale je to nutné pro zadání klopení)
  6. Zadání klopení pomocí Civil Tools na obě odsazené trasy zvlášť
  7. Navržení šablony typických řezů se dvěma odsazenými šablonami (střední dělící pás byl znázorněn pouze jednoduše pomocí modré sirky "NapojeníNaOznačenýBod2")
  8. Vytvoření koridoru



Z návodu je myslím dobře patrné, že obdobným způsobem lze vytvořit např. i klopení dle vnitřních nebo vnějších vodících proužků.

pátek 19. června 2015

Skrývka ornice v různých mocnostech

Nedávno jsem na konzultaci u zákazníka řešil, jak nejefektivněji vytvořit v Civil 3D skrývku ornice, která se mění napříč různými oblastmi. Musím se přiznat, že nejprve mě to ani nenapadlo, ale jako nejlepší možnost se asi jeví využít objemového povrchu dle nedávného článku.

Tentokrát to tedy bude jen mírné rozšíření již popsaného, především pak o ukázku praktického využití. A jelikož už to tu dlouho nebylo, tak tentokrát formou videonávodu. A úplně poprvé pak ze služby Autodesk Screencast, která je opravdu šikovným pomocníkem pro nahrávání videí.

Pozn.: Pro větší obraz a hlavně tzv. timeline se přepněte přímo na web Autodesk Screencast.

středa 10. června 2015

SP3 pro AutoCAD Civil 3D 2015 je venku

Tento týden vydal Autodesk třetí opravný balíček pro AutoCAD Civil 3D 2015. Obsahuje v sobě i předchozí SP1, SP2 a stejně tak opravy Mapu 3D i holého AutoCADu. Seznam oprav najdete podrobněji v angličtině zde.

Ze zkušeností, které máme z našeho HelpDesku, bych rád upozornil na následující opravené problémy:

  • Stabilnější export do AutoCADu 
  • Vyhlazenost křivky nivelety se zakružovacími oblouky se po exportu do AutoCADu nedegraduje
  • Vyřešen problém s  prázdnou cestou k souboru Seed... při exportu do Microstation DGN
  • Stabilnější zemní tělesa při jejich přesunu
  • Příkazový řádek už netuhne při přepínání mezi výkresy s aktivní úrovní detailu

Instalaci SP3 najdete zde. Testováno - bez problémů.

úterý 9. června 2015

Rozšířená knihovna vozidel pro Autodesk Vehicle Tracking

Uživatelé nadstavby Autodesk Vehicle Tracking 2016 se Subscription si ze svého účtu Autodesk Accounts (nebo z naší stránky Download) nyní mohou stáhnout rozšiřující knihovny "Extended Vehicle Libraries" obsahující definice cca 500 reálných vozidel. S těmito modely vozidel pak můžete snadno vyšetřovat jejich průjezdové křivky, poloměry otáčení, výšková průjezdová omezení.

Knihovna obsahuje konkrétní značky osobních vozidel, nákladních a speciálních vozidel, včetně například pojíždějících letadel. Najdete zde sanitky, hasičské vozy, autobusy různých značek, těžařská vozidla, zemědělské stroje, tahače, letištní vozidla, jeřáby, apod.





Viz Autodesk Vehicle Tracking (AVT)

pondělí 8. června 2015

Objemový povrch a jeho netradiční využití

V dnešním článku si ukážeme, že pod tvorbou objemového povrchu v AutoCAD Civil 3D si rozhodně nemáme představovat tvorbu jakéhosi tělesa, ale věc mnohem prostší, které lze také poměrně zajímavě využít.

Co je to tedy ten objemový povrch?

Jak již bylo řečeno, objemový povrch není žádné těleso, jak by napovídal název nebo jeho ikona v prospektoru. Spíše si ho lze představit jako jakýkoliv jiný povrch, tedy pouhou plochu tvořenou trojúhelníky. Patrně tou největší odlišností od klasického povrchu je způsob vzniku. Objemový povrch vznikne odečtením dvou existujících povrchů, které při tvorbě objemového povrchu zvolíte jako základní a srovnávací.

Dialog při tvorbě nového objemového povrchu
Výsledkem je pak povrch, jehož výšky jsou dány rovnicí:

VÝŠKA OBJEMOVÉHO = VÝŠKA SROVNÁVACÍHO - VÝŠKA ZÁKLADNÍHO

Obvyklý objemový povrch, který získáme, je na první pohled klasiký povrch, pohybující se okolo srovnávací roviny ve výšce 0,00 m. Kubatury jsou totiž v Civilu 3D počítány od této nulové srovnávací roviny.

...a jeho využití?

Nejčastěji používáme objemový povrch ke stanovení objemu zemních prací. Využívá se ale také k určení průniku dvou povrchů nebo třeba stanovení objemu poldru. Dnes si však ukážeme další poměrně nevšední možnost využití a to pro skývku ornice. Skrývce se zde na blogu věnovalo již několik článků, např. zde.

Co když ale budeme chtít odebírat zeminu v různých tloušťkách s plynulou změnou mezi nimi? Právě zde nalezne uplatnění objemový povrch. Postup je následující:

1) Vytvoříme nový povrch TIN, jehož výšky budou představovat tloušťky skrývky ornice. Jedním ze způsobů tvorby mohou být návrhové linie přidávané do povrchu jako povinné spojnice. S výhodou ale můžeme využít také funkce zemních těles. V místech, kde nemá být skrývka provedena, povrch vůbec nevytvářejte nebo ho vytvořte s nulovou výškou.
Pomocný povrch vytvořený pomocí funkce zemních těles. Čísla představují výšky povrchu. Výsledkem tedy bude skrývka s plynulou změnou tloušťky od 0,2 m do 0,5 m.

2) Ze stávajícího terénu a pomocného povrchu vytvořeného v předchozím kroku uděláme objemový povrch. Základní a srovnávací povrch je nutné zadat správně dle výše napsané rovnice.

Nadefinování objemového povrchu tvořícího skrývku.

3) Skrývka s plynulou změnou tloušťky je hotová.

Výsledný povrch po skrývce. Čísla vyjadřují výšky původního povrchu (zelené), výsledného povrchu (červené) a pomocného povrchu definujícího tloušťky skrývky (modré).

Pozn.: Kdyby vám pro další práci nevyhovoval typ výsledného povrchu (tedy objemový), tak si založte nový klasický povrch TIN a objemový povrch do něj vložte (položka "Úpravy" v definicích povrchu).

Daný postup samozřejmě není určený pouze pro tvorbu skrývky, ale může nalézt i mnohá další využití. Minimálně zemaři by jich mohli pár najít...